Básně autora Severka
Nalezeno 193 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Rozestláno.../na stéblo stejně/
Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...
Rekviem básnířce.../prosba k V.H./
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
víc než pocit...;)...*...malinkatý příběh v kapce potu...
Už tolikrát jsme umřeli v bleděmodrém světě smutku...rozhodla jsem se proti tomu bojovat...kdo se přidá?...;-)...*
... pořád budeš...tou nejbarevnější duhou mé oblohy...;(...budeš stále s námi...;(...*
jedna favoritová...;-D...hodně mi pomáhá...ale přeci jenom to není ten...kterému patří mé srdce...*
koncert HIM v Praze se mimořádně vydařil...i noc...s pugetem žlutých tulipánů a sklenicí vína;-D...v takovou noc se prostě spát nechodí...
není nad to, když vám někdo dokáže setřít slzy...z očí...i z duše...kratičká báseň;) pro člověka, kterýho si nesmírně vážím...děkuji J;)Ty víš *
pocitová báseň z uplynulých dnů...a malinkatý příběh...který nevejde nikdy do dějin...
jen jednou...slyšela ho po noci milování...zůstal s ní...už napořád...budu ráda za komenty;) děkujííí
...Blues skoromileneckých dětí...I.
Věnováno...
když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)
...jak zaseješ tak sklidíš...na všech cestách při hledání...svého opravdového Já...
...Nabízím ti spravedlnost...táto...
...období plné změn...jiných nazírání...druhých šancí? ;)
Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít Tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...)
Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...
...Na záhonech s máky žárlivosti...
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...
hm...po krátkém zaváhaní vráceno...;)... prostě jen nestojím o to, hrát s ukrytým esem v rukávu...už ne...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...promiňte...:-D
Malinké činy se nemusí hned nazývat velkými jmény...není přeci kam spěchat...;) ono by se to pak mohlo hodně rychle pokazit...utopit na záchranném laně...
Některé "věci" musí v průběhu života zákonitě pominout...;)