Povídky autora Juhunka
Nalezeno 39 záznamů. Zobrazuji 1-20.
VAZENA JESTLI NEDODATE NA ZNAMOU ADRESU 100 000 KC VAS MANZEL SE DOVI O NASEM POMERU VITE KDO
Saša je za noci i za dne ponořen do hluboké tmy, ale ví úplně všechno. Noc je přátelská a vlídná. Za dvaadvacet let se vycvičil v trpělivosti. Pokaždé přesně pohladí všechno, co volá po pohlazení. Teď zavolaly Pavlíniny vlasy.
„To je smutný,“ politovala ho Světlana. „Jenže když mužského miluješ a obětuješ mu všecko, co chce, stejně je zlej a nakonec tě opustí.“ „Jo,“ poznamenal k tomu Josef. „Hloupost nám mužskejm jde dost na nervy.“
„Paní učitelko, kdo to vlastně byl ten svatý Vít?Kvítková se na okamžik zarazila. Pak hrdinně prohlásila.„A to bude, děti, právě váš domácí úkol. Čeká vás totiž detektivní pátrání.
Nepřestala ho milovat, ani když jí konečně došlo, že žádný muž se nemění. Že Richard si zřejmě počíná tak jako v dobách, kdy ho z lavice posluchárny milovala a současně nenáviděla za to, že je samá ženská.
Musí vyzkoušet, co taková fotka udělá s tátou. Vyhledala čistou obálku, vložila do ní fotografii, zalepila ji – a znovu vhodila do jejich schránky i s volebními lístky a ostatní poštou.
Pragmatismus mladého Douarneneze
Johanka mlčky vstřebává bratrovu řeč. Muži mají rádi, když jim ženy pozorně naslouchají, opakuje si v duchu a pozvolna jí dochází, že jí bratr zajistil budoucnost.
"Ale ještě´s mi neřekla, proč sis vzala Mojmíra.“„Znamenal pro mě jistotu, Zatímco ty…“ „Já? Já byl do tebe blázen…“ „A aspoň deseti jiným návdavkem…“ Alfréd položil štětec a udiveně se na Markétu zakoukal.
Ženská, já jsem s tebou tak strašně rád – i když teda kdyby tě bavil fotbal, byla bys dokonalá!
Říkala si: Láska je. I když mně není dána. Ale existuje. Zaplať Pán Bůh!
Zvláštní případ doktora Nováka
Takový případ doktor Novák ještě neměl. Anamnézu ještě zdaleka neshromáždil, ale diagnóza se již rýsuje. A další postup? Podle toho, jak se situace vyvine.
Kvůli těmto dvěma dívkám nikdy žádné vášně ve třídě nevypukly...
…Kdyby žena ženu nepochopila, jak silná je touha mít dítě, bylo by to smutné...
Život je hra – to bylo krédo krásné paní a hnědé kočky s hladkou srstí a protáhlým nosem.
Když se Olda s Božkou poprvé vraceli z návštěvy faráře a jeho hospodyně na JIPCE, Božka se divila, že jsou spolu na jednom pokoji.
Marja si ve zdejší nemocnici odpykává zbytek trestu za zabití svého domácího. Je velmi vděčná sestře Konsolátě, že jí dala důvěru a zaručila se za ni. Stoprocentně pochopila, jaká změna se udála s čečenskou imigrantkou.
Čerstvě promovaný právník JUDr. Sviták dostal svůj první případ. Byl přidělen jako advokát ex offo mladičké Rusce z Čečny. Dotyčná zabila kladivem třiašedesátiletého majitele rodinného domku v Praze 10, jenž ji u sebe ubytoval.
Patricie se však nedala rušit a bavila Marcelu i pana faráře různými historkami z bible, kdy roucha měňavých barev, roztržená či jen natržená nejen komplikovala lidem život, ale i urovnávala rodinné spory…
„Mojmír“, napadlo ji. „Ale … vždyť on o mě nestojí… bylo vidět, jak mě chce dostat pryč, aby už byl sám… Dávno bude spát. Nakonec – je to takovej zombík… Jenže já nikoho jinýho nemám.
Mojmír dočetl dopis doslova ohromen. Nejdřív se bacil do čela, jak a kam mohl psaní založit… nevzpomněl si. Kdyby byl neshodil ty šanony, snad by na ně nikdy nenarazil…