Nalezeno 99 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Každý k něčemu v životě vzhlíží. Ale tristním je pro starého člověka, nekonečně vzhlížet z postele do stropu. Jak pojednou pustá bílá stránka života, kde jen titulkem zbylo jediné slovo "Prázdnota."
Jistě že M. Pavlíčka (řečeného Čombe) rádi mít nemusíte. Ale že naučil prsty kytaru hovořit, to je jistý. A ty dialogy s Bárou, vydechnuté spolu v nebeskou harmonii... (Z nabídky regálů mé poetické hračkárny.)
Takové povídkové podletí a o české, vesnické nátuře.
Uzemí, v katastru mého srdce.
In memoriam* (Po úpravě.)
Vždy nemám jasnou tvář a není mi do smíchu. Ale nikdy jsem si tím neodlehčil! A všude kalných industriálních barev. A stádní černá a šedá. Nálada je barvoslepá... tak chyťte toho zloděje!
Z regalů mé poetické hračkárny. Fantazie uložená v krabici od dětských botiček s přeskou.
Téma povídky poněkud nevděčné. Pro ženy trochu pobízení k škodolibosti (dobře mu tak) a pro muže ponížení jejich hrdosti. Ale neberte to tak vážně! Tak jen něco barev do šedých zimních dnů a trochu se pobavit.
Štěstí přichází za jitra a má rádo kakao
Vážení Modráskové, poletující zde na literárním palouku. Mnoho pohody v Novém roce* Ano, pohoda úplně postačí, protože je v ní obsaženo vše pro dobře prožitý život. K tomu ať Vám pomáhá úsměv, nezlomná víra i tato povídka.*
Inspirace ne dáli múza, dá mi ji Dálí.
Už jste se někdy chtěli zastřelit? Tedy, nic moc. To mi věřte! A jen se nedělejte. Skoro každý v životě uvažoval, kdyby někdy, tak jakým způsobem? Já osobně bych kdysi volil smrt, hned po milostném aktu s O. Muttiovou. Byl jsem snílek, no.
Potkat v podletích Fráňu Šrámka
Inspirace z mého oblíbeného a dlouhého echa. "Chtěl bych tě potkati v lukách."
Najít si v dnešní době partnera/ku, je stále složitějším. Ale kolem nás občas křepčí obtisky stínů, tak nejsme na to jen sami. Ale kdo by věčně naslouchal starostlivým a neúnavným radilům?
Život sesychá - mimo jiné, i v suché plody. No však. S dary se ale neplýtvá. Zejména těch, které mají spotřební lhůtu do roku mé smrtelnosti.
B. Hrabal a jeho pábitelský svět mně často bavil a fascinoval. Každé město a ves vždy měla i má své moudré blázny a podivínské postavičky. Zdejší prezentované povídce "žije" jedna obdobná - tragikomická. Ale i takový byl například, Hrabalův "Automat Svět"
Radi bychom partnersky zaslouženou a celoživotní pozornost i neutuchající projev lásky. Zatím co jsme pozbyli fantazii a zájem, být nadále jeden druhému přitažlivými. Vkradla se usedlost... a je tu inspirace jara.
Všem členům "Spolku Nespavců."
Když už Pepina, ještě jednu vydrbala...