Díla autora Cryoman
Nalezeno 59 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Za sny, za víru, za lásku. Za život který bych chtěl žít.
Co zbývá když už nic není.
Nelze prožít naplněný život!
Pod mohutným dubem, staletí kříž z kamene vytesán je, dvě ramena vítají tě říkajíc: "Pojď blíže, vyprávěj mě svůj příběh".
Jen jsem to potřeboval někomu říct.
Toho chmurného rána, co večerem se nazývá, jsem umíral, jak v noci denní květina.
Špatné ze sebe děláme pouze v naší mysli. Ostatním je úplně fuk, co jsme zač, co děláme, pokud se jich to zrovna netýká.
Každý je svým katem i milostí.
Dopis plující do nebe.
Střelka kompasu je jen začátek toho, co nejde zastavit.
Hledáme smutek a bolest, jen aby jsme mohli okusit radost a štěstí. A když najdeme tohle šílenství, nevíme co s ním.
Když svět je peklem, smrt je pouhým vykoupením a peklo rájem. Pak první polibek může být i poslední!
Jen to je ztraceno, co sami vzdáme.
Největší překážkou lidského štěstí je, že chceme být šťastní příliš.
Ten dokonalý okamžik, kdy čas se zastavil a dalo se v něm žít. Ten okamžik byl celým vesmírem.
Jestliže není nic,k čemu se dá víra připsat,pak čemu máme odevzdávat naši mysl?
Kdybyste chtěli stvořit bytost, která by měla všechny nejlepší lidské vlastnosti, věřte, že by to nebyl člověk, ale obluda neschopná normálního života.
Když život jde pozpátku.
Běda poraženým, ve stínu zkázy oni budou těmi, kdo na vrcholu slávy stát budou, a diktovat světu vládu nad ním.