Nalezeno 244 záznamů. Zobrazuji 221-240.
napsala jsem báseň a zjistila,že celá její podstata je ukryta v poslední větě...tak ji tedy-snad z pouhé ješitnosti-vydávám za báseň jestli ji zavrhnete,nebo nad ní budete přemýšlet,nechám na vás
taková básnička, o které předem vím, že se mi brzy přestane líbit
někdy si říkám...
z vlny se stane ovečka a měsíc nám vrátí děti...
.........................................................!
...lehkovážná...
původně to měla být veselá báseň
sepsáno s prvním bleskem...
za tohle se omlouvám...prosťe to tak nějak vyprodukovalo mé perverzní já dnes odpoledne...smazat se to dá vždycky...
ta prázdná okna všude kolem mě dohánějí k šílenství
verser du café dans des tasses
každému stejnou dávku
hlubiny mého dětství-přesto víc dávají,než berou
Věnováno všem dětem bez ohledu na věk...
křičící úvaha-žádné poslední volání o pomoc
temná úvaha sebevraha...pocitová a věrná...žádná deprese,jen další z pocitů beznaděje denně bloudících po mém pokoji
životy nás všech jsou jako stuhy proplétající vlasy smutné dívce...pár velmi krátkých vzpomínek