Nalezeno 722 záznamů. Zobrazuji 221-240.
Cítíš to chvění na hladině jejího hlasu?
Zárodek básne nebo dramatu (myšlenky & námět)
Monolog mladého sebevraha (chor V.)
Ten pocit ustálené přítomnosti rozdvojene emoce rozlevajici se po jazycích vánku noci
Kolejnice harmonika (Chor čtvrtý)
Po triatricatem překladu choru z Mexico City blues...
Nad překlady Mexico city a studiem Beat generation
Chor majoveho soumraku (Chor II.)
Letmý výdech posledního majoveho dne po překladech J. Kerouacka z Mexico City blues.
Drahorozeni myšlenek ve špičce vědomí počínající noci.
Ranní vnímání sebe sama na hladině nevědomí.
Souběžnik myšlenek po probdele noci tvůrčího dne.
Záblesky rozbřesku jedné myšlenky v Tvůrčím vesmíru...
Po měsíční odmlce, tady na vlnách modrého étheru se vracím se střípkem jednoho snu, jako vytrženého z paměti a zasazeného do slov, strhávajících divákovu pozornost. https://www.youtube.com/watch?v=EsOxDM5hyKg&feature=youtu.be
Zrcadlo duše intimních roztrpceni a echa tvych básní ve zpytujici duši mé. Rozpomneni panenky básníka vnitřním světlem.
Prameny pocitku prvních jarních rozbřesku básnické myšlenky. Reflexe v jízdě rodného města.
Dráždivé něžné tóny vznešenych představ prislibneho úsvitu lásky.
Flashbacky na poslední večer Žižkovské noci...
V samotě noci, vklicive poloze lotosu, objevující korunku mysli. Psáno jako aluze na chory z Mexico City blues, kterou příležitostně prekladam. A jako vzpomínka na večer který mi zůstal v duši s dívkou kterou miluji.
Báseň vetkana na rubu noci a palciveho chtice rozporuplnych tkání jediného zdroje myšlenky. Monolog divadelní postavy.
V tichu kocovinovych obláčku vychází naděje na nová souznění.
Klasická suita ranních veršů k silnému milostnemu a metafyzickemu čaji.
Zli jazykové tvrdí, že jádro slabin slabik je nutno roztavit a poučit se z obraznosti svých snů...