Nalezeno 138 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Nástup člověka – na čáru a běž životem, potkávej body/lidi, s kterými se třeba spojíš a něco vytvoříš…A odchod z tohoto světa je zase tak – čára, která říká srdce dobilo.. Někdy mě prostě napadne zdánlivě nesouvislé..
Blikají vzkazy a reagujeme. Baví nás. Sledujeme tvorbu našich virtuálních příp.i osobních přátel (např.na face fotky, na literu básně). Baví nás názory, zajímáme se „trošku“, jak se má ten u další obrazovky...Rozdíl?
Nedalo mi dlouhého přemýšlení jak nazvat tuto povídku… Jak svědčí název, řeč bude o tom, jak jsem nevěděla, kdy přestat..
Už město nesnesu.. chtěla bych do lesů..
Tam, kde slyšíme srdcem a cítíme očima..tam, kde srnka usíná..tam, kde je mýtina.. tam, kde planeta začíná..
neusínej.. naslouchej..
Kouzelná lahvička Mr.Gabkina mi prostě nedala..či spíš dala trošku inspirace.. Nečekejte kvalitní dílko :)
Pesimisticky depresivně laděná
Jednoho chmurného nepříliš vydařeného dne..
1.díl Neřídící řidička
Od štěstí k pláči jen tenounká cestička..
Nikdo by neměl být sám. Není to přirozený. Máme pocity a ty musí někdo znát. Musí!
Určitě by to takhle nenapsal, ale vyřčeno pohledem či slovy bylo..