Díla
Nalezeno 316774 záznamů. Zobrazuji 304821-304840.
Báseň pro mou naději pro osobu co dala memu zivotu smysl a ukazala jak laska umi krasně hladit moc tě miluji má Věrko a děkuji ti za vše krásné co jsi mi dala
dílko vzniklé na prahu Nového roku, kdy jsem se naučila sedět u nohou Člověku
Na nikoho tím nemířím. Jsou to pouze mé postřehy
(Fejetony, sloupky » Ze života)
Chováme se k sobě jako lidi? Toť otázka...
Děj se odehrává ve firmě kde se zrovna stěhuje uživatelka počítače do jiné kanceláře.
nekdy hledame neco co uz stejne nema cenu jenom se tim zranujeme,ale neda nam to spat
Ta dlouhá zima má na mně špatný vliv...
Jak si víc vážit kamarádů...
pan PanPan, 22.02.2006Tipy 0 | Čteno 744x | Komentáře 7
" - k dětské radosti" se kdysi s oblibou říkávalo. A můj profil autora tady, co se týče věku, je pravdivý :-) - ---- Pro příznivce existencionalisticky rozervanostní manýry: Vím, že toto patří do předminulého století, ale mně to tak vyhovuje.
Jen představy, ten o kterém to je, tu bohužel není...
...dlouho si ji slibuji a je tu, kratinká..
a jaké "obyčejné" je to dnes... tak trochu mi přijde, že ztrácíme kontakt s přírodou... tedy, ne že bych si chtěl potřásat rukou s bleskem ;-)
Obyčejný básník, 22.02.2006Tipy 0 | Čteno 310x | Komentáře 6
jak se asi lidé museli tenkrát cítit... a jaké to muselo být krásné ...
Obyčejný básník, 22.02.2006Tipy 0 | Čteno 281x | Komentáře 4
Takový nerýmovaný pokus o cosi optimistického(přímo vesele to vážně nešlo). Ale tu závorku v názvu jsem si nemohla odpustit. Mno..Psáno pro Jardu, Hančí a Nausiku…(a oni ví proč)
BlackTangerine, 22.02.2006Tipy 0 | Čteno 805x | Komentáře 18
místo komentáře k básni, která mě "zlomila". J.C.senior
Takhle to taky jednou končilo...