Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
utrženo... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tak schovaný důlek je začátek... jooo
kdysi jsem na aru potkala ženu, byly vánoce, jsem tam přišla pozitivně, pes, hudba, legrace, stáhla mi dolů k sobě a říká mi, máš auru a svatozář, víš to? no tak znejistěla mě... ležela na přístrojích, vše blikalo, tikalo... usmála jsem se a zeptala se, jak na to přišla.. prý to vidí ...zajímavý... potkaly jsme se spolu ještě dvakrát, už nikdy moji auru neviděla... ale odešla domů po svých a spokojená, řekla bych...
o mně v tom příběhu nešlo... ale byla jsem hezkou součástí...
existuje moc, moc toho, být součástí... tady a teď... a jestli je někdy něco potom...je
16.11.2024 01:47:47 | zelená vílareagovat
krááá... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tohle je dobrá společnost... ráčím vstoupit...
16.11.2024 01:37:10 | zelená vílareagovat
pokojová... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
skvělá marmeláda :-)
raději sedím v ušáku, čtu knihu, hledám brýle, neustále, než bych měla definovat člověka...
je...existuje, byl viděn i slyšen...
žije ve skupinách, ale i sám...
má rád i nenávidí...
miluje i zabíjí...
našel se nebo se hledá...
jí, spí... drží dietu a nespí...
je smějící či rašící...
mračí se nebo jen kouká...
miluje nebo je lhostejný...
....
....
....
žije či odumřel...
zemřel...
to je rychlost...
jdu si dát malinu...
16.11.2024 01:35:39 | zelená vílareagovat
s tím který jde... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
svážu lano... veskrze vždy je řešení...
16.11.2024 01:24:22 | zelená vílareagovat
leze leze na kameně... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
bůh na míru? a nemáme ho každý v sobě, tedy já ne... asi nejen já, ale ti co v něj věří? nemají toho svého, každý zvlášť?
asi se sestavit dá... ale já tedy raději budu dřepět v lese a pozorovat jehličí či listy...
16.11.2024 01:21:44 | zelená vílareagovat
vyzařující... Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života
kde začíná křehkost, tam je dobře...
a půl království za princeznu... snění je sen, ale moc hezký... a někdy se plní...
pozoroval jsi někdy děti? jak jsou brutální? a jsou si za svým, neptají se... ale když se zeptáš, odpovědi ví... a jednou vyrostou a ptát se začnou...
16.11.2024 01:17:23 | zelená vílareagovat
vanem... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
hezká náhoda... nebo ne?
16.11.2024 01:09:06 | zelená vílareagovat
nefiltrovaná... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
je fajn ten filtr, něco si prostě nepamatujeme, jen víme, že to bylo.., a co???? nic
kým bych byla bez toho? byla bych stejná? chtěla bych být stejná... asi jo... :-)
život je fajn... moc fajn... můžeme vidět, slyšet, naslouchat, dotýkat se, být touhou, toužit, tančit, zpívat, hrát na cokoli, zalévat květiny a povídat si s nimi, mít, vlastnit, dávat... psát si básně na papírky nebo je dávat z voleje... chodit, nechat se tetovat... mluvit, mlčet, slyšet, naslouchat...
na začátku můžeš mít napsáno cokoli, ale je uprostřed a dál než uprostřed a taky je konec... a možná že režii vezme život, ale tebe ne...
dotýkej se čehokoli a získáš všelicos...
16.11.2024 01:06:50 | zelená vílareagovat
v let té... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
musíme se cílit k tomu kdo volá? nebo ho jen prostě slyšíme a vyslechneme?
musí volající ztratit vše, aby se našel?
jela jsem ze školy a tam klečel někdo žebrající, se psem, zastavila jsem se, kapuce na hlavě, rukou nastavoval, zastavila jsem se, povídám, psa si vezmu a postarám se, a vy pane, jděte do práce, najdeme společně něco... zalezl do bundy a nic...
hvězdy voní, noc voní a já si dnes dopřála tuhle vůni...nekonečnost v kostkách z lega...nestavím nic, jsem...
naše nabídka neznamená vždy přijetí...
16.11.2024 00:56:05 | zelená vílareagovat
s mouší... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
tudíž od tohoto tvého textu pojmenovávám mouchy... protože každý si zaslouží mít jméno...
inu tak to vidíte
není potřeba být jedinečný
čas nehnízdí ve výjimečnosti
spíš si hledá tiché klidné místo
v nějaké bezvýznamnosti
ve které se nic důležitého nepřihodilo
kromě života samého
.. tohle je úžasný... děkuju
15.11.2024 23:54:18 | zelená vílareagovat
pro mě nám... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
úžasné kvítko, přežilo... s podivem, nikdo ho neobdivoval, nezatracoval, žilo... po svém...
země se otevírá i když není jasné, jestli někdy bude viditelná...
Skvost...
umíme žít bez potlesku i bez lesku...óóó rým :-)
touži... touha je zázrak, někdo napsal a je to tak...
někdy s někým jsi vedle sebe a přitom jste oba tak daleko, někdy jste u sebe a spolu a někdy se to změní, vytratí... jak je to možný? vždyť to byla blízkost...
ironie...
něco se změnilo a vlastně neumí říct co...
hodně dlouho věřím tomu, že se věci dějí tak, jak mají... říkám si to neustále... v tom dobrém, ale i ve chvílích, kdy nejásám... a už mnohokrát jsem si potvrdila, že to tak je...jsem pitval, odjakživa... :-)
zázrak je cítit...
umět to... ale jen to šeptám...
15.11.2024 23:46:57 | zelená vílareagovat
něco nesedí... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
pořád se něco mění...je to špatně? nebo dobře? nebo neměnitelné?
pořád se něco mění... když jsem přesunula kytku na jiné místo, hnědla, myslela jsem, že tam jí bude lépe, nebylo... a tak jsem jí zase přesunula na stejné místo, koukám se na ní a daří se jí... takže něco se patrně měnit nemá... leč, kdyby jsme to nezkusili, nevěděli bychom...
taky se mi zastavili hodiny. ale tohle zastavení, je vybitou baterií... vyměníš a dobrý, takže, něco se měnit musí...
a teď se v tom vyznej...
a živí se vše živé časem? co kdyby se zastavil... mohou stromy kvést neustále? nebo opadávat pořád? nebo potom budou jen holé?
čas...
tik, tak, tik, tak...
spravedlivost... všem tiká stejně...
a co chceš mít pořád v ústech chuť popela a v nose spáleninu nebo se chceš hojit a v puse cítit chuť třešní?
15.11.2024 23:34:27 | zelená vílareagovat
vychýlená... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
ale, musíte si umět přát...
je o tom i knížka, kterou jsem nečetla... fakt, věř mi obé...
vidět, cítit, vychutnat... právě pojídám maliny a jsou vynikající, i z té plastové krabičky, ale vytřídím jí, samozřejmě...
třídit je lidské...
:-)
asi jsi mi připomněl mně větou, musím tomu přijít na kloub... občas jsem tedy jediná, ale co... a taky mnohdy tomu na kloub nepřijdu... tak už to bývá...
15.11.2024 23:20:10 | zelená vílareagovat
nemožně... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
že by svaly?
hele, rozložit se je snadný, jako to vykřičet do světa, ale držet pohromadě u toho se schovat v údolí provozovat hypnózu a telepatii je to nejlepší, co lze vymyslet a udělat... a být šílený, je skvělá vlastnost, věř mi... jako takhle, někdy tím dost sejříš okolí, ale budiž i to není k zahození... :-)
15.11.2024 23:12:37 | zelená vílareagovat
ne logicky... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
vztah...
takový kapající kohoutek, pozvolna, nebolestně, někdy to zesílí, ale nebolí, někdy to tak probublává... vířivka, no jasně, vztah je vířivka...
musí se vyčistit, pročistit, vybublat i starat se... občas si tam hodit kostky ledu a pak zapnout vyhřívání a pak se vyhřívat...
no jasně, vyhřívat se, je totiž důležitý... i nahřívat... a jistěže i prohřívat...
a smích, smích ten je nejlepší...
jako takhle, jala jsem se ještě studovat.. překvapení bylo, že mě vůbec vzali, zítra bych měla mít 4 hodiny v tělocvičně, zadání znělo jasně tepláky, tričko a tenisky, nejedu tam, nevlastním tepláky a tričko, takže vztah s tímto profesorem bude mít jistý mouchy... :-)
15.11.2024 23:07:00 | zelená vílareagovat