Úvahy autora psorm
Nalezeno 20 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Dobro jako záměr, nebo jako přirozenost?
Oč lepší je podat pomocnou ruku spontánně, než s pocitem, že je třeba dělat dobro, tak ho dělám. Aneb - dělám to co cítím, ne, že musím...
Umět si udělat legraci ze sebe dává sílu žít. Neberme se i svět kolem nás příliš vážně, na to je život opravdu krátký...
Možná je načase opustit přesvědčení o své nedokonalosti a stát se vědomě tím, kým ve skutečnosti jsme a nechat průchod bezpodmínečné lásce. Potřebujeme mesiáše, nebo nám jej někdo vnutil a proč? Kdo ví...
Mimikry - aneb - všechno je jinak
Dnešni doba odhaluje již dlouho odhalené... Co je pravda a je potřeba každému věřit? Pustíš se své pravdy, je-li všechno jinak... věříš sám sobě?
Můj osobní názor na současnou situaci. Aneb: Dej rozum do kapsy a nech průchod svým emocím.
Kladu si stálou otázku, umím-li to!?
Z mého blogu, trochu o přírodě...
Pohlížet na rozhněvaného člověka je možno jako na vlnobití při bouři, jež se zase utiší...
Zlo a dobro, někdo by možná namítl, že je to sisyfovská práce, nebo-li marná snaha, uchopit tyto dva protipóly a vykřesnout z nich to nejlepší k aktivaci dobra v nás. Jak na to?
Co školy děti nenaučí...
Necháš rozhodovat o svém životě druhé a nebo uchopíš svůj osud do svých rukou? Stále je čas...
V současné době se 'nuceně' dostává každý z nás do sociálního rozestupu a žel někdy někomu není ani dovoleno rozloučit se - smutné! Někdo možná namítne, nepřijatelné! Ale co v případě ztráty osobního kontaktu svou svévolí? Je to možno ještě napravit?
Máš všeho nad hlavu a nevidíš východisko, jak z toho ven? Možná přemítání nad mou úvahou Ti budou mé myšlenky inspirací. Budu tomu moc rád.
Být tátou je úkol lidsky nadlidský.
Žijeme přirozeně a nebo se je třeba učit od zvířat jak žít?
Sociální sítě plné balastu...Jakou stopu, otisk svého života, tam chceš zanechat?
Možná si říkáš, že Tě nic nedokáže vyvést z míry a iluze Tě neohrožují, jsi přece pragmatik. Ovšem realita je možná trochu jiná...
Čím více a déle jsme dospělí, ztrácíme ze zřetele jednoduchost života. Svou úvahou se vracím do dětských let, kde objevuji to co jsme téměř všichni v dospělosti už dávno ztratili, ale jež můžeme vlastnit v každém věku. Zůstat dítětem po celý život je ráj.