Nalezeno 118 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Je to poměrně staré dílo.Není autentické, spíš jen vzpomínka na někoho a na něco.
Asi jen povzdech co mi včera zazněl v srdci.Není to žádný zázrak.
Jednou mi to bylo řečeno od známého.Tenkrát mě to naštvalo, ale když nad tím přemýšlím možná to je pravda. PS:starší báseň
Měl to být jeden z nejlepších dnů mého života...Jen měl.
Co říct už je to rok, ale stále jsem ji nepřestal milovat a stále nedokážu bez ní žít.Sice může člověk mít jiné vztahy, ale nikdy to nebude upřímná láska a tak to nemá cenu.
Jen další výčet co mi chybí a jak moc ji stále miluju.
Básnička o dívce, která rozhoduje o osudu padlého anděla.
Můžu označit za pokračování předchozí básničky.Psaná na stejné téma, ztráty sebe a své duše.Vykreslení pravděpodobné budoucnosti, když už člověk nechce dál trpět láskou, tak radši ublíží než aby mu bylo ublíženo.Snad to nebude můj případ...
Každý anděl jednou spadne a zpronevěří se svému přesvědčení, poté se z nej stane démon a ublíží i těm, které miluje.
Někdy je doopravdy čas lhát abychom toho druhého neztratili nebo mu neublížili, tak radši řekneme milosrdnou lež, ale nakonec z toho stejně bude jen utrpení...
Někdy si člověk vzpomene na to hezký a začne mu to chybět...Všechny ty doteky,slova...Vše začne scházet.
Myslím, že název mluví za vše...
Tak tuhle básničku jsem napsal v pátek na druhý prodloužený.
Když křídla ztěžknou smutkem a srdce bolestí pak je snadné spadnout, ale možná se povede vzletět do nebes, možná....
Tak tohle dílko je starý asi dva měsíce.
Zas stará tři týdny ze stejného dne jako ta minulá se stejnou ispirací.
Tahle báseň je stará asi tři týdny, napsal jsem ji na prodloužený,poté co jsme se pohádali a záhy jsem byl poslán k čertu.