Básně autora Prousan77
Nalezeno 107 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jsme sami v pokoji, ale sami nikdy nebudem..
Proud vzpomínek...
Pomáhá nám žít a bojovat.Silná víra pomůže přestát i velké trápení. Věřit znamená nepochybovat.
Léto je nabito silou a tajemstvím, které se skrývá ve dne a bloudí po nocích...
Kraťoučká o posledním velkým zamyšlení a horším konci ze dvou vah.
Jak víme co vidíme?? Nešálí nás jen svět závojem lehkého okouzlení krás? A jak vlastně vidíš ty on? Vidíme stejně či každý jinak?? Takové věci jsou nám hádankou, jak jiní vidí svět??
Zahleď se do tanečních pohybů svíce..
Letět a hledat cíl.To je údělem šípu. Ať se vystřelí kamkoliv najde si cíl nebo poletí do dálav...
Zahýření myšlenek při pohledu do kaluže vody kde se mihli jako černé stíny dva ptáci...jen malé preludium nad světěm v zrcadleném světě
Zavzpomínání nad Toskánskem okolo Florencie a hlavně vzpomínání na Florencii...
Prostě to co nás oslabuje a nikdy se toho nelze zbavit ale jenom se poprat..
Chtěl bych už jenom spát,hladit po vlasech a vedle tebe usínat....co víc mám dodat??
takové to zahledění se do sebe a světa, které vidí sny a plno očekávání, které nás pohání...
Pláč je nedílnou součástí našeho života..
Jak Marťa chtěla básnička která vznikla na zastávce....
Kde složit hlavu??...
Poděkování celému světu..
Lidská zášť, závist, zloba, nenávist ničí sny a život jinak tak krásný.To je škoda...
Při pohledu na noční oblohu vidíme mnoho věcí a symbolů...
Vysvobození těla ze stromu...I přes smrt dřeva.