Básně autora mašinka
Nalezeno 42 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Filozofická báseň jak stehno! :D
Další z mých chabých děl. Je to čím dál horší...
Štěstí je všude. A já chci hrací vánoční kravatu!
A přece budu! Růžové brýle totiž ještě nevyprodali.
Tohle si za rámeček nedám. Je to chaotické.
Volné navázání na "Cyklistický kurz". Pan představa mi pomohl přežít ten útrpný týden sportu.
Patřící do té sekce "o neštěstí".
Pozn.: Všichni lední medvědi jsou leváci.
Psané po dlouhých nocích, kdy spánek ne a ne přijít.
Co když zrovna já jsem ten "zlý člověk", před kterým jsme všichni varováni? (No přece nikdy nevíte, kdo se na internetu skrývá!) Berte to jako legraci.
Kýč psaný z fleku. Obzvlášť ten začátek není dokonalý. Proto čtěte, když už, pouze poslední sloku. Děkuji za pochopení.
To je blbost. Jak jsem kdy mohla něco takového napsat?
To je jedna z nejstarších básniček. Ještě za dob, kdy jsem si slibovala, jak už budu jenom veselá.
Já vím, že to zní úchylně. Ale je to jenom vymyšlené.
Kdybys omládl, mohl všechno změnit a zase se vrátil zpátky... ke mně.
O tom, jak chci ležet v trávě u autobusové zastávky, podél níž vede malá cesta. Tam - poblíž pole. Poblíž svobody. O tom, jak nechci ležet v trávě sama. Zkrátka o přání, o touze... o nesplnitelném snu...?