Romány autora Jeninas
Nalezeno 57 záznamů. Zobrazuji 41-57.
Tak jo, z luku jsem nikdy nestřílela, i když bych to ráda zkusila, takže tahle kapitolka je trochu ošizená...
Tak a teď mi řekněte, co je víc? Láska nebo přátelství? Uvidíme...
... jediný člověk, na kterého se můžeš spolehnout, jsi ty sama. Nespoléhej se na dávná přátelství a pouta. Lidé se mění. I ty jsi jiná než před rokem. S léty se mění názory a přesvědčení ...
LO III: 44. kapitola Staré legendy
Směj se dneska a truchli až zítra. jen krátká kapitolka.
LO III: 43. kapitola Zavřená kniha
„Ehm, Leni?“ vytrhl mě z mého krátkého zoufání. „Ano?“ čekala jsem na další ránu osudu. „Nemáš něco k jídlu? Víš, měla jsi pravdu… V kasárnách se člověk moc nenají.“ ... Já z toho kluka nemůžu :-P
Trošku sentimentální... Ale pokročili jsme na další level :-P
LO III: 41. kapitola Podívej, tatinku!
„Už tam neumím žít. Nedokážu se TAM od tebe vracet. Ty stěny mě dusí. Cítí moji zradu a chtějí mě zadusit.“ „Kdybys mě nepoznal, neztratil bys domov,“ vysvětlila jsem. Neztratil by mnohem víc, ale taky by nikdy nezískal na lidskosti.
Krátká kapitolka. V těchto věcech se nevyžívám. ... když vám ukáží malé řvoucí mrně. V tu chvíli jste opravdu šťastní, že křičí, protože máte jistotu, že dýchá. A srdce vám zaplní taková oddanost, že už se nikdy nezbavíte strachu ...
Konec druhé části =) A jestli si myslíte, že už víte, jak to dopadne, tak to teda přestaňte koukat na ty Venezuelský telenovely... Vždyť jsem říkala, že všechno bude jinak... Zatím jen malý náznak :-P
Delší kapitolka... Hodně o vyznávání lásky. A šíleně růžová. Ale nemohla jsem jinak :-P
LO II: 37. kapitola Můžeš mít strach
Můžete mít strach, ale nemusíte si ho připustit. Strach oslabuje.
LO II: 36. kapitola Jak jsem hledala zradu na špatné straně
Věnuji Monice. Taky hledá problémy, kde nejsou.
LO II: 35. kapitola Našlapujeme
Ježiš ty těhule maj' nápady...
LO II: 34. kapitola Mám oči otevřené a zavírat je nebudu
Přemýšlela jsem, o čem tenhle příběh vlastně je a kam směřuje. Nedokážu udělat z Olivera zrádce nebo záporáka nebo něco podobného. On je prostě takovej zabouchnutej flegmatik smířenej se svým osudem na straně 'zla'. I když by za svoji rodinu zemřel...
LO II: 33. kapitola Co oči nevidí
Oči nevidí nic, když si to nepřizná naše mysl =)
LO II: 32. kapitola Oliverova volba
Myslela jsem, že omdlím. Jistěže jsem věděla, že se jednou postavím za své město. Ale nikdy jsem nepřemýšlela o výsledku. Islaminští ho měli černé na bílém! A věřili mu. Věřili, že všechnu tu krásu, kterou vybudovali, zničím.
LO II: 31. kapitola Moje pravda
Původně povídka, která se rozrostala, a tak jsem ji přesunula do románů ;-) Doufám, že se bude líbit. Jen upozorňuji, že používám převážně kratší úseky...