Díla autora Lacosta1
Nalezeno 98 záznamů. Zobrazuji 81-98.
Nebo aspoň duši...
Někdy to sám nezvládneš... P.S. Zase nevím název.
Neberte vážně... Vlastně to skoro ani není báseň
hledala a hledala...a...no je to spíš taková srdeční záležitost...
když se vám ztratí přítel...
Nevytváříte si svou realitu. Vytváříte si svá zdání. V tom je veliký rozdíl!
Pravda tě naučí vážit si lži.
Zase na mě všechno nějak dolehlo...
Nudná hodina němčiny...a tohle mě napadlo.
Něktěří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.....
I láska skončí.... někdy...
Žiji pohodlně ve svém kabátě. Dokonale se mi přizpůsobil, nikdy mne nekouše, nezakrývá moje vnady a podřizuje se mým pohybům. Uvědomuji si, že ho mám na sobě, protože mne hřeje. Staré kabáty a staří přátelé jsou velmi podobní. (Hugo)
Věnované Elišce, přímo mě dokopala, abych pro ni něco napsala=D
Teď? Zítra? Ale jednou určitě...
opět mě přepadla deprese....ale většinou na ní netrpím...opravdu:o)
Nikdy jsem si pořádně neuvědomila, že vkládat do někoho celou svoji důvěru je tak namáhavé a hlavně bolestné.
Už ani nevím, co se s ní stalo. Jednoho dne prostě přišla a byla úplně jiná.
Jedna z mých prvních básní...ani nevím, proč jsem vybrala zrovna ji.