Nalezeno 41 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Takže zde jest další z mnoha mých depresivních básní.. Podzim si vybírá svou daň.
Jsou prostě věci, ke kterým nemá smysl se vracet. Přináší jen zkázu..
Děláme a děláme až jednou sami doděláme..
Pro člověka tak nepochopitelná záležitost..
Nejvíc si vážíme toho, na co čekáme dlouho...
Někdy si říkám, kam že to všichni ti lidé tak spěchají? Pak si všimnu, že spěchám také a nevím proč to dělám..
Nekonečná noční směna... Poznámka: tzv. motejl je druh nože
Zde jest můj první zkonstruovaný pokus o báseň bez klasických veršů. Možná jsem ji ani nenapsal. Najednou prostě byla.
Někdy mám pocit, že můj život nenávratně změnil směr a nezadržitelně se ubírá k zániku..
Báseň o prostoru, v němž se pohybujeme.. O prostoru, který je často jiný, než jaký by snad podle nás měl být..
Veselá báseň o žabím talentu v oblasti hudby :)
Báseň o tom, jak je vše kolem nás předem dáno..
Míváte někdy deprese? Občas to zní nějak takhle...
Znáte tu vůni světa po ránu? Na jaře má obzvlášť velkou sílu..
Tak toto dílko vzniklo mezi stanicemi Roztyly a Vltavská..
Reakce na procházku, jež jsem absolvoval jednoho krásného dne...
Báseň o tom, jak je člověk společenský tvor...
Báseň o tom, jak lidé rádi odkládají věci, kterých se bojí...
Ten poetický čas, kdy vše usíná...
Depresivní báseň o tom, jak to vypadá, když už člověk neví jak dál.