Nalezeno 152 záznamů. Zobrazuji 101-120.
S poctivostí prý nejdál dojdeš, Já si myslím, že dřív spíše pojdeš
hrát na stejný nástroj…na lásku, všude kolem psát ji…i do oblázků.
Když prší...
Jen neraďte mi chytří, Vy na světě všehomistři
otvírám srdce, abys mohla znovu vkročit
Mít tak štěstí kominíků
Půjdem snad po našem známem molu, co nejdál budem kráčet spolu
a Ty lásko, Ty to víš
Abych zklidnil svoji vášeň, píší právě tuto báseň,
I já věřím v pohádky, v to, že si znovu postavím život z malý hromádky
všechno bylo tak krásné, pro dnešek však nenávratné.
Mám u okna květinu, mám u okna květ
Mé nitro umírá,abys mohla žít
Pocítil jsem její chlad..
Proč se jen tak těžce zvedám?
Být bez předsudků a nenávisti, s prázdnou kapsou bez závisti
decilitry skutků, kterými jsi mě zarmoutila
O řádcích, jenž píši v básni, o zle, které jsme si zhasli
Chci být chvíli bez uší, ať okolí mě neruší
To u srdce, tam tlačí kámen