Díla autora Happyyz
Nalezeno 722 záznamů. Zobrazuji 681-700.
Břehy zpopelnily moji závěť přes ni se dostanou jen na pouť mraků beze jména živé se neztrácí v mrtvém milování ostrovů bez počátků početí...
Přicházeli sem, čechral je, napínal se pro ně, chvíli pro ně dýchal, poté ovadly, miniatury z lučin, není to řádný mistr, kdysi chodil ke kapli a čítával Petrarkovo Tajemství, nyní ční rozeklenut bůh ví kde.
Nová povídka smělé experimentální povidlo trustu
Po Zkušenostech s Novým převádím svoji poezii i s prvky tance barev hudby zvuků a budoucnosti
Imaginativní přemýšlení o naší české vlajce a symbolické vlastnosti její povahy ve vztahu citu člověka a jeho vlastností
Krátká oslava nového paprsku pro všechny vyslovené i nevyslovené dny lidí jež kdy žili a budou žít na této Zemi
Malá touha vzedmout se proti smrti
Každá doba má své loutky Každá vteřina má své slzy Každá pohádka má svůj konec Pokud tedy věříte - že to nekončí Potom to přirozeně neskončí nebo uvěříte že jste jediná další bytost plačící v tom nekonečném mysteriózním vesmíru tišícím Její slzy - Múze.
Pětilístek - Dohra dvou loutek
Při svících jsme tancovali se svými těly před tím však mnoho zlého potkalo náš dech a báseň kvetla i po letech jako lunosvit tvé marnosti na řečišti očí prázdných snů.
Patrně vrchol tvůrčího zrání surreálné autoslylizace poselství o době, autorovi a třeštících metaforách skutečnosti samých.
Říkala mi ať o ní napíšu, Je to báseň v dopise, a dala by se určitě i zfilmovat do experimentální podoby, zapřáhl mne tuhle jednou v noci jas tvůrčí sondy génia, a vytvořil tuhle ZLATŮ Vzpomínku, inspirovanou životem v Brně, filmem společné minulosti.
Krátký doušek, jak šel čas s místem, a zapomněli plavat, nad hladinou, která mi utekla...
Třicátá třetí báseň druhého zpěvu vznikla asi jen proto, že miluji Poezii a taky proto, že všichni jednoho dne umřeme.
Expresivní skrovný výňatek z prvního intermezza debutové sbírky Zpěvy Divotvorné
Poslední extatický příspěvek z prvního zpěvu, jehož původní strojopis byl psán za pomocí Vesmíru, na stroji Underwood, který miloval již Jack Kerouac, stav duše je tady a my víme, že beat nikdy neumírá "Člověk se nikdy neumírá, Člověk se nikdy nerodí"
Nejnovější příspěvek z debutující sbírky
Jedna z těch hříček, které mají jistou záhadnost a dětskou hravost spojitelné paměti nad představivostí.
První Tři klíčové básně debutové sbírky Zpěvy Divotvorné, jejichž úvodní symposium vtahuje do zásvětí motivy aspirující na prvotní myšlenku ztraceného ráje budoucnosti a dvou jemných vdechnutí zrcadlené přítomné Skutečnosti.
Jeden jemný soudek z života metriky kde tknou se pramenitá zrnka mladé zrající lyriky
Závěrečná báseň Preludia z Amonitovy knihy