Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Déšť Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Souhlas s Aliwien v pravopisu. A vastně ve všem. Líbilo se mi to, příběh ze života. Hezky.
Prostě jiná Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
pěkně:) moc dobrá lyrika, bezva rozpolcená osobnost, to se mi líbí!
Je pozdě ti pomoci Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ostatní
chjo, mám to chválit? Musím? Tak jo, je to fakt dobré, ale říkám DOBR0, aby sis o sobě zas tolik nemyslela:D Občas mi tam připadá něco trochu nejistého, ke konci, ačkoliv je to zajímavý závěr a může překvapit, se mi zdá, že jsi trochu váhala. To by nebylo nic špatného, ale já to z toho bohužel cítím... Tak co chceš: 100% nebo 80% já bych dala něco MEZI, ale to tady není, tak... 80%, ju?
Lidský život Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Fakt pravda? Celé? Chudák holka. A vy taky. K povídce: pěkná (ostatně jako vždy), čtivá, atd.
Etapy života Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
pěkné, moc. Jen mi připadá, že to má klesající tendenci. A to je škoda, ne? Bohužel taky vidím budoucnost černě a bojím se, tak nebudu radit, ať na ni nemyslíš, ale nemusíš si představovat jen to nejhorší. Ačkoliv téma veselé nebylo, povídka se mi líbila:)
Alej slz Publikoval(a): Agnesita | Básně » Ostatní
Jo, to je fakt, má talent a deptá mě tím:) a ještě se směje! No dobrá, je to supr, stačí pár slov a řekneš vše...
pocity Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Agi, copak je? Postupm času se zdá, že se zase propadáš někom do depresí, jak je to možné? Pořád opakuju, že ti ráda pomůžu, když to bude v mých silách. Ne, to není ze soucitu, opravdu ne! Tak když budeš chtít, ozvi se. Lin.
ořechy Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Ach ty babičky, ty by se snad i na smrtelné posteli zajímali, zda neteče mrazák, nebo jestli má naklepané řízky. Ale taková situace není sranda, sama jsem něco podobného zažila a ačkoliv jsem se snažila jednat s chladnou hlavou, když jsem z okna přihlížela sanitářům a doktorovi, uvědomila jsem si, jak šíleně a nekontrolovatelně se třesu po celém těle. Často přemýšlím nad budoucností, je pravda, že se snažím žít a užívat si toho, co je právně aktuální, ale myšlenkám nedokážu odolat. Bohužel většinou vidím vše v tmavých barvách... Ale vždyť vše špatné je pro něco dobré, tak také tato událost s babičkou tě bezděky poučila do dalšího života.
Krása Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Pěkná povídka, pěkná myšlenka. Vlasntě ne: krásná myšlenka! Vidět takto z obou stran krásu každý. Příběh je možná až moc idylický, ale to nedokážu úplně posoudit, jelikož jsem pravou lásku ještě nezažila. Někdy si říkám, jestli jsem toho vůbec schopná... No nic. Bravo, atd;)!
Minulost pohlcující všechno krásné... Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Jo, život. Je zvláštní. Průhledný a nepředvídatelný, co na tom, že si to odporuje. Mám kámošku. Zdálo se mi, že je u ní vše v pořádku, doma, mezi kamarády, v duši. Zdání ale tak často klame! Svěřila se mi s páru věcmi, které zde nezveřejním, ale kterými mi, alespoň doufám, ukázala, že není vše, jak se zdá být, a také, že má ve mě důvěru. A já věřím jí, protože mě zatím nepodrazila a dokáže mě pochopit. Ale co jsem chtěla řici: tahle má kamarádka má svou dlouholetou kámošku, znájí se a přátelí už pro mě nepředstavitelnou dobu. A přesto mou kamošku její kámoška nedokáže pořádně pochopit. Prý zřejmě nikdy nezažila nic špatného, nikdo ji nikdy nepodrazil, doma vše funguje, jak má, údajně je téměř dokonalá. Ale já věřím, a ne že bych ji to přála, že také má chyby a také má tajné sny nebo vzpomínky, které by nejraději vymazala. Věřím, že v každém je taková málá neurčitá "věc", která nahlodává osobnost... A stará známá pravda platí stále: Nikdo není dokonalý.
Bulharsko 2005 Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Pěkné. Literárně i ze stránky dovolené. Není sice většinou "našim" snem trávit prázdniny výlety s rodiči, ale zato poznávat (díky jejich zcela nesobecké snaze nás neošidit o poznatky o jiných zemích) nová místa je skvělé. Bohužel mě se nepoštěstilo mít rodiče, kteří by spolu byli s to vydržet pět minut v klidu a bez hádek, nadto ještě dovolenkovat u moře.
Mladiství versus dospělí Publikoval(a): Agnesita | Úvahy » Ze života
Na světě je několik miliard lidí, utahaných, vystresovaných, rozhádaných. Hledat mezi nimi někoho s názorem jako máš ty, je jako... známá slova: hledat jehlu v kupce sena, v moři určité zrnko písku. Proto je dobré, že někdo dokáže vyjádřit písmeny hlavní problémy dnešní doby, v případě "puberťáci versus dospělí" je to problém lidstva jako takového již od počátků. Bylo by skvělé, aby se našlo alespoň pár dalších, těch, kteří by neodsoudili druhé, protože to udělali jejich kamarádi nebo oblíbená celebrita (nebo kdokoli jiný, vlivný), ale kteří by měli vlastní názor, co nejméně ovlivněný skaženosti všeho. Snažme se sami vnímat. Mějme svůj názor.
Zrádci Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ostatní
Zmatek, zoufalství, beznaděj. To se v tobě odehrávalo, a v hlavě vířil život, krásně chvíle se propadaly do bezedné propasti a poslední zábleský toho pěkného se změnily v naprostou absurditu... Před očima se mi míhaly obrazy popsané v tého krátké povídce a ačkoliv nemohu cítit přesně to samé, co ty, použitá slova vytvarovala imaginární svět, respektive onu jednu místnost, která svým klaustofobním interiérem navozovala podobné pocity... Mno, asi jsem se trochu zamotala, takže: Moc dobré dílko, Agi!
Lidé... Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Docela pěkné, také zajímavý námět, ale chybí mi tam nějaké vnitřní kouzlo. Něco, co by ve mně vyvolalo silnější pocity, větší zážitek...
Nejlepší kamarádka?! Publikoval(a): Agnesita | Povídky » Ze života
Budu souhlasit s Janlen. Skoro ve všem. Asi už to omílám po sté, ale docela dobře si pamatuju doby, kdy jsem se cítila méněcená, využitá a podváděná. Nic pěkného. Rozepsala bych se, ale musim letět. To snad staci;)