Básně autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 281-300.
Dálka stojí mezi námi, je to víc než složitý, avšak v srdci mám Tě pořád, zatím si tam ukrytý...
Kdybys byl můj a já Tvojí byla
Kdyby včera bylo dnes a dneska bylo včera, kdybych teď smála se, včera se rozbrečela a zítra zase pro změnu, hledala jsem obměnu, změnit už se to nedá, nezbývá než jen hledat.
City se na tisíc kousků rozsypaly a ze zbytků myšlenky si cosi poskládaly, scházíš mi a přeju si tě tady, však nemůžem se mít, být spolu dohromady.
Někdy si namlouváme hodně věcí, jsem v klidu, v pohodě, vedeme řeči, však uvnitř duše nám i smutno bývá, to když se láska na nás skrz prsty dívá.
Píšu Ti písmenka na horkou pleť, chtěla bych s Tebou být napořád - teď.
Někdy člověk miluje a nezmůže s tím nic, někdy má všechno a pořád by chtěl víc a někdy nemá nic a přesto mu stačí, ke štěstí třeba jen, že bota ho tlačí.
Až večer vzpomínka za mnou zas přijde pod deku, až zase někdy budu Ti lásko šeptat bez dechu a až se splní všechny světa sny, budu nejšťastnější, že jsi vedle mě Ty.
Jsi moje slunce, jsi můj stín, vrať se prosím v pořádku, ať zas slova na řádku, mají správný rým.
Bez pastelek, bez vodovek, bez palety, bez monterek, prostě si Tě maluju - možná Tě pořád miluju. Asi jsem zaváhala, kdo ví - to nám jen život poví, až nakonec s ním propluju.
Až ráno do nového dne se vzbudíš, až probudí Tě nový den, chci být jen Tvou, Ty budeš mojim a řekni, že to není sen..
Ta dálka mezi námi, co má být lékem na lásku i bolest a přinést v nás nový poznání, je vším jen né tím čím býti má a v myšlenkách stěží Tě zaháním
Posílám Ti miláčku na malým snovým obláčku polibky a obětí s přáním ať k Tobě doletí.
Takové malé snové přání zas pod víčka si tajně schovám, že moc Tě lásko miluju a s city co k Tobě chovám, toužím se podělit, srdíčko ohřát láskou Tvojí a ruku Ti pak podám svojí až budeš zase doma...
Už je to dávno, vzpomínky na lásku jinou, zůstávaj uvnitř, nezahynou a na povrch se někdy vrací, když je člověk sám a nebo má splín, někdy jako slunce, někdy jako stín..s lehkostí srdce říct dosud neumím, proč právě on byl tenkrát tím milovaným mým..
Čekám tu na Tebe a to jsi pryč jen chvilinku, pár dní a zítřek prázdný už na dveře ťuká, chci darovat Ti tu nejkrásnější vzpomínku a s ní v duchu hladí Tě má ruka..
Stovka kilometrů stojí mezi námi a další bariéry k tomu, přála bych si až se vrátíš, abychom byli už jen spolu..
Srdce se zbláznilo, všechno se otupilo ve mě, netoužím po ničem, než obejmout Tě pevně, do očí se Ti dívat, celičkýho Tě líbat, však to bys nesměl odcházet a v jiné lásku nacházet..
Smutek se do duše vkrádá, odcházíš a já šeptala bych jak moc mám Tě ráda, však nepatří mi srdce Tvoje a jiná bude Ti mávat vstoje.
Tak ještě 48 hodin a pak tři dlouhý měsíce čekání a zároveň snahy o zapomnění, vím, že pozdě je Tě milovat, ale stěží to teď změním.
Omluvte mi ty mé "sny hloupý", co se většiny z Vás dotkly, já vím, že sny jsou především krásné, ale když nejdou splnit, jsou jen výkřiky do tmy. Tak ať se Vaše sny plní a lásky neodchází, srdíčko hodně bolí, když láska schází.