Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Můj budoucí fiktivně smyšlený depresivně smutný život.
Moje černá, nerýmovaná, ateistická úvaha.
Jurajovi Savkovi (1934-2001), milujícímu otci dvou dětí a bezchybnému dědovi šesti vnoučat - mimochodem, jsem jedním z nich.
Kterých slibů je více? Těch splněnejch nebo těch nesplněnejch? Odpověď zná každý :-)
Všimněte si prvních písmen odstavců... Pro kamarádku Lucku k jejím 21. narozeninám (ale ne teď, už dávno)
Lidská srdce jsou zákeřná a mohou bý obětmi. Celami i vězni.
Inspirováno duhou ve stavu zamilovanosti.
Další výjev mého vědomí, které občas zatracuje lidskou rasu :-)
Múže bý něco krásnějšího než samota? Možná samota dvou. Ale tohle není o tom.
Občas mě přepadne taková ironická nálada :-)
Jestli jste byli v letech 2001-2005 navštívit Židovské Muzeum v Praze (konkrétně Pinkasovu synagogu a Starý židovský hřbitov), možná jste na mě narazili :-)
Bože! Budu ještě vůbec někdy takhle zamilovaný? Musím se přiznat, že tenhle výtvor jsem hodil na papír z fleku... jako při freestylu v rapu :-) Ale pro koho to vlastně je?
I ta nejobyčejnější událost nebo věc může vyvolat tolik "proměn". Tak obyčejných a přitom krásných...
...a nakonec se přeci rozdělily
O životních cestách, o pídění se za něčím, co jsme možná měli celou dobu pod nosem... Možná to pro někoho nebude moc srozumitelné :-)
Jedna ze zamilovaných :-)
Taky jste měli někdy pocit, že vás život trestá za vaše city a lásku k druhým?
Ten kdo ví to, že za našich prababiček a pradědečků se říkalo, že pití velkého množství mátového čaje způsobuje potrat, pochopí, o čem to je.