Básně autora sarycek
Nalezeno 26 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jednou musíme všichni procitnout...
Bohémem svého vlastního života...
Když člověk hledá a nenalézá,co si z celého srdce přeje....
Živel živlů,tak jak je....co nám dává a co zas bere....
Lidičky a dětičky na který svět dost často zapomíná...Avšak jsou to taky lidi jako my všichni ostatní a tak jim dejme aspoň tu naději na lepší život....
Když ležíte v posteli a nasloucháte slovům noci...
Být,žít,milovat a snít...
Pro člověka blízkému srdci,duši a celé mé bytosti,jenž láskou a úsměvem mě dělá štastnou...
Děkuji,za to že tu jsi,když tě tu potřebuji...
nic víc než,že miluji...
Takové zavzpomínaní na sníh a jeho krásy...A samozřejmě taky na hory...
Jsi pro mě víc než si vůbec dokážeš představit....
Duše jenž nám dávají svobodu a pomáhají se vyrovnat se všemi útrapami....Duše jako stromy...
Takového andílka má snad každý a já za něj děkuji...
K tomu myslim není co dodat..:D
Takový pozemský ráj o kterém mnoho lidí sní...A každému se stane,že jednou se mu celý svět zatočí...
Přátelé mají moc,kterou nikdo nedokáže úplně zničit....
Závist...jedna z nejhorších vlastností....Ale má a použije ji v životě každej...
Víra v něco co je pro nás velmi cenné...
Tohle není moje básnička ale daroval mi ji jeden moc dobrý přítel....A myslím že stojí za to si ji přečíst...Má hodně co do sebe...