Básně autora Neriell
Nalezeno 21 záznamů. Zobrazuji 1-20.
co krčí se v zešedlém rámu
Každý ho zná. Ale lepší nikdy se nepoznat.
Špatnost nenajdeme tam, kde ji nechceme hledat. Popřípadě tam, kde je špatnost v přirozeném rozporu s estetickou stránkou.
Anotace:! (stručný popis, max. 255 znaků, zbývá 255)
Nechtěl bych takhle žít. Ale budoucnost se buduje jaksi sama.
Patrně jsem zaspal tepovou frekvenci naší doby.
Myšlenka, kterou jsem zahlédl ve zlatavém podzimním listí.
Odraz myšlenek v noční obloze.
Další shluk smutných slov, co někteří z Vás z nudy přelouskaj. Někdo možná slovo přihodí. A stejně nám to za to stojí. Psát s vědomím, že za 3,5 hodiny bude naše dílko mezi mnohými jinými opomenuto a nikdo si ho znova nepřečte.
Takových básniček a myšlenek. Každé to dílko si přečte jen pár lidí a pak básně splynou v šedé panorama našich stratí a splínů. Obdivuhodné číslo v závorce u kategorie "smutné".
Vzpomínat je opravdu zákeřné. Zvlášt, pokud se minulost pomalu protlačila na místo přítomnosti. A z té promarněné přítomnosti je najednou dusivý popel. Poslední potrava pro duši.
Krátké shrnutí dnešního, včerejšího, zítřejšího dne. A k mé smůle i mnoho dalších...
Kdoví. Berme to tak jak to je. Nebo spíš tak jak to jde?
A mnohokrát opakovaná ozvěna ticha.
Na tolik otázek jedna odpověď.
Utíka prach a My měníme se v čas...
Zadržet dech a vyrazit.