Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Začala jsem psát a jelikož jsem měla u ruky zrovna literární teorii, udělala jsem z toho stanci.
:( Velmi velmi upřímná báseň, co mi přirostla k srdci.
Svět už není to, co kdysi býval.
Moje duše jenom k temnu spěje Všude plno smutku, beznaděje.
Je to tak pěkné létat jen a nikdy nepřistát..
Hranol motýl samota v básni tiše klokotá..ve fyzice nuda, učitel je pruda. proto dělám slovní hříčky myslím stále na básničky.
Hříchy jsou schované ve stínech jabloní.
Kdo by nepochopil, o čem to je, napiště mi do komentů..už je to víc takové pro "fajnšmekry" XD
Při tom, co jsem šla na hřiště a sluníčko zapadalo. Je to moc hezká báseň. Řekla bych, že jedna z nejpovedenějších.
A jak udělala, tak napsala...
Ne, tlukot srdce neznačí takt básně.
Moje první optimistická a veselá básnička..žádné temné myšlenky, ani alegorie.
No jo. Dětství uniká jak křídla motýlí..
Vzniklo před pár týdny pro jednoho klučinu kterého jsem celým srdcem milovala
Tahle bázeň vznikla ve chvíli, kdy mi bylo opravdu špatně.
Pouliční bardské zpěvy
Chápu vše a to je prokletí:( A dělá to ze mě naprosto objektivního pozorovatele, co vidí souvislostí a ví co má kdo za problémy a proč. I na sebe se dívá shora,chápe proč někteří chtějí hodně peněz a některým stačí rodina..chápat vše je osobnostní krach.
Tahle báseň mě napadla v podstatě za chůze.bylo tak sychravo a mě najednou napadla první sloka. Druhou jsem pak v nějaké té "můze" rychle dopsala v autě. Je to jedna z mých oblábených básní:)
Tohle jsem napsala v nějakém předmětu. Ačkoliv jsem napsala hodně básní co se rýmuje a mají smysl a nejsou to jen takové výmysly, tohle pro mě má zvláštní cenu.:)