Výběr autora Paulín

Potkali se u Kolína...

U Kolína, u Kolína dva medvědi řádí Malej a Velkej. Skvělí jsou to kamarádi.   Hu, hů, lokomotiva už jede za ní vagonek Malej pak zas balon naf

Déšť. Snad to jsou opravdu slzy andělů.

S kapkami deště tmou noci se vzpomínkou. Tiché krůpěje polibků slz andělů snáší se z nebe k nám.   K nám vinným. Provinilí životem shonu klapot

Který není jen pro děti.

Můry, mouchy, štěnice cvrčci, včelky dělnice švábi, škvoři, mnohonožky všichni mají holé nožky.   Hrobaříci, chrousti, vosy také chodí v trávě b

Smyšlený název, ale možná existuje.

V hospodě U pavouka písničku veselou kdekdo si brouká. Veselá směsice pivní plné sklenice na stole se neohřejí. Štamgasti se jenom smějí.   Jen

nejraději pro děti.

Raci, šneci, bělice a těch je tu nejvíce v řadě pěkně za sebou hele lidi támhle jdou!   Následují okouni jsou to staří mrzouni pak jdou malí su

Věnováno té která je i pro její těžkou chvíli s námi. Víra a síla vše uzdraví.

Zůstalo jen prázdné místo. Omšelá stěna, bílý rám, co ze zdi spad. Na věky.  Není snad. Truchlivo, oheň a dým. Zlé pryč. Co s tím?   Oči co vl

Na mámu která by dnes měla 83 narozeniny.

Tvé oči, milé, laskavé už nejsou. Tvé oči ukryly se do hlíny. Tam pod křížem kamenným.   A svět se točí dál.   Mami. Ještě jsem tady. Však s l

V širém poli...

Jsem jak rozpůlený strom.   Bleskem či něčí krutou rukou. Větvoví skleslé, vrány co do kůry staré tlukou a míza vyschlá drolí rozpraskaný kmen.

Tak pozor v noci na ně!

Joj, v noci černé najednou, na ráz prolétl mi nad hlavou pták. Velkej mokrej pták. Sakra, kýho výra,  netopýra, už je to tak.   Kde se tu vzal?

Čas tak neúprosně běží i v mlze. Bohužel.

Mlhou se ztrácím. Stárnu asi. Podzimní tichá chvíle pod kůži leze.   I moje šedé vlasy ztrácí třpyt a lehkost známých vín. Zůstalo jen těžké víno

ve společné chvíli...

Manon, má drahá Manon. Při čaji o páté tvé oči září v tom tichu věčnosti. V tom teple citů.   Dlaně co smutně touží po letmém doteku. S úsměve

Večerní tichá chvíle...

Své srdce koupu ve štěstí neskutečný krásný jas s večerní tichou chvílí.   Odevzdání, radost, ruce teplo i žár uvnitř sebe. Šťastná chvíle, pro

Kdo věří, ten ví...

Něco je nad námi. Meč, či svěží ratolest?   Když těžké mraky táhnou oblohou a smutek tíží duši mou to prostřednictvím tebe já snadněji chci zapo

Svěží zeleň, pár krásných košatých mohutných stromů. Voda, park, fontána u laviček pro milence.   Tak ladně, sladce proplouvají mraky nad vodou s

Někdy se tak cítím.

Jsem jak uschlý list.   V tvých očích chtěl bych poznat číst. Tvou touhu, klid, nepokoj i žádostivost. Prosebně toužit o tvou jasnozřivost.   Ra

Před mnoha lety vyjížďka svou Škodovkou.

Krásný svět mých osmnáct. Motor skvěle vrčí v kapse čerstvý řidičák. Báječně ta Škodověnka jede.   Zatáčka, koleje musím jen pozor dát. Projížd

To bývá někdy krásně.

Má milá, malá Magdaleno zvláštní tajemná ty ženo.   V mé duši smutek, stále zataženo. Však nyní opona spadla. Slunce vyšlo.   Teplo ve tvých dl

Vzpomínky na obchodní dům koberců a látek ve Šlapanicích na rohu ulice. Už dávno nestojí, je místo něho nový obchoďák Tesco.

Na rohu ulice svět snový. Vůně koberců v tom roce 75.   Stálá vzpomínka šero, ticho, stíny, klid. Obchůdek na rohu ulice. Jen tak chvíli snít.

Děkuji přírodě, že dokázala vytvořit něco tak krásného a tajemného jako je ženské tělo. Dokonalost sama.Milé ženy, pečujte o sebe ať si zachováte to, co vám příroda zdarma dala co nejdéle, neboť jste inspirací, láskou, touhou, vášní i nadějí pro nás muže.

Krajinou tvého těla procházím oči jak modré studánky hluboké, čisté.   Vlasy jak vítr podzimu s listím všech barev. Ústa puklina va skále slova

Zná jistě každý člověk...

Ó Romeo můj božský Romeo!   Sejdeme se ještě někdy?   Má rodina nepřeje nám by scházeli jsme se spolu. Já raději s tebou byla na vždy, jen u j