Romány » Fantasy
Nalezeno 3409 záznamů. Zobrazuji 941-960.
Užít si klidu. Vychutnat radost ze života, nebo ze smrti (To máte jedno.). Ráno posnídat s přáteli, pak se věnovat nějaké bohulibé činnosti a večer skočit, s někým milým/ kdo je po ruce a nebrání se, do peřin. Prostě pohoda. Opravdu?
Brzy to bude sto let. Mistr meče, pěšák i vojevůdce. Zocelený v nesčetných bitvách. Válečník, životem štvaný z místa na místo. Muž, co nikdy nikoho nepožádal o pomoc, ani lidi, ani bohy. Udělal chybu.A čarodějka, ne mocná, jen našprtaná, také neprosila.
Muž v průjezdu si píská a šťourá se v zubech. Zrovna vpustil podobné individuum. Ví, že dva čarodějové nahoře už čekají. Přesně neví, co čeká jeho. Nejspíš po nově příchozím budou chtít, aby je ho zbavil. Posune si kuklu do čela a načne novou písničku.
Stopa je čerstvá. Je čas vyrazit. Pronásledovat. Přírodní zákony platí. Slabí se stanou kořistí predátorů. Děsivých, obrovských, se zuby a drápy, skrývajících se ve stínu… Možná a možná ne, protože únava oslabuje a maličcí už hodují.
Někdy se věci,řešením, spíš zkomplikují. Nebylo by lepší, prostě neřešit? Pravda, ani kuře zadarmo nehrabe. Pokud to není úplně blbé kuře. Ale co s úplně blbým kuřetem? Zvlášť když sami jste drůbež. A zásadní otázkou zůstává,o co si kuře za tu jámu řekne.
Můj první dokončený román, tři roky starý. Vznikl spojením dvou nedokončených slabších románů. Ráda bych sem přidávala po jedné kapitole každý pátek.
Nikdy není pozdě napravit svou chybu? Špatným činem zaplatit cenu menšího zla? Ublížit někomu? Dokážu to? Pomůže to? Mám právo? Je to omluvitelné? Vím, není. A možná to popře vše, o co se snažím… Ale když…
Nezvaní hosté si podávají dveře a holčičí i neholčičí tajemství putují od ucha k uchu. Ovšem, jen některá mohou být sdílena. Ještě méně by sdíleno být mělo. Hlupák, který nevidí, co je zjevné, líčí past a zubatá kořist už se směje. A zaměstnanci kradou...
Po nebi stéká tma, jako krev po popravčím špalku. Většina normálních lidí už šla spát. Jen několik šťastnějších sousedů se, s ještě nerozžatými lucernami, vydává vstříc podvečernímu ovínění. A stokilový šnek, jediný na kontinentě, roztouženě volá druha...
„Nejsem nebezpečná, jsem v bezpečí!“ říká si můra letící do ohně. Bez naděje krouží po spirále stále hloub a hloub. Možná proto, že na dně zahlédla něco, co nemá odvahu přiznat si, že by chtěla.
;)
Dark Princess, 08.02.2014Tipy 2 | Čteno 401x | Komentáře 2
Omlouvám se, musel jsem svět Adobard předělat. Snad se Vám to bude líbit :-). Morgot
Padlo jen pár slov, možná víc. Ne pro každé uši. Pro ty vyzváněl zvon. Chvíli po setmění tahal muže z postelí. A ti koně ze stájí. Všude pobíhali lidé. Málokdo měl prázdné ruce, a málokdo věděl, co se děje. Jen pár mužů. Co doopravdy, nikdo v Turákle.
Předchozí část - http://www.liter.cz/romany-fantasy-785420-cist Následující část - ?
Další díl, který vám asi moc náladu nezvedne xD Kaiso trochu blázní a Simon ho musí snášet. To je pak tak, když jeden mučí druhého a k tomu se připletou další postavy, které jsme ztvárnily.
Na jihu mrzne, v Turakle prší. Tři staří vojáci sedí nad místním řídkým pivem a po každém loku, podle zvyku, odplivnou na podlahu. Baví se o Siveku, Meraše, Kalirbaku a Nazptaru, spojeneckých městech. Až dopijí,půjdou se konečně vyspat.
Povídka o Zaynu Malikovi z One Direction:) chcete pokračování?;)
Tak, a teď se dozvíte něco o domácích mazlíčcích a k čemu je dobré modlení. Tedy teď ještě ne, ale nakonec. Pokud se ke konci někdy dostanu.
Když na pomoc nepřispěchají přátelé, nezbývá, než se spolehnout na sebe, nebo nepřátele. Pak není těžké dostat se z malých potíží do větších. Zvláště,když na jejich počátku stojí jedno hloupé ráno. Ráno, jako každé jiné.
Osamělá žena. Zachumlaná v zabláceném potrhaném plášti. Opírá se o starou hradební zeď. Na jediném místě, z něhož je v téhle části města vidět nebe. Na někoho čeká.Možná se dočká, možná ne. No co, poradí si sama. snad...