Básně autora Zamila
Nalezeno 102 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Oheň, láska, jiskry a ...
O dnešním dešti..., ale i o těch ostatních. V životě.
Není nic krásnějšího než dívat se do chytrých a hlubokých očí...
Shakespearovský sonet...
Když víte, že to nejlepší už bylo...
Shakespearovský sonet o zběhlé poezii...
Do vázy poskládám pár jarních červánků, vzpomínkou opráším střevíčky z plesu, vyhaslá toužení vymetu před branku,tiše se do peřin s tvou vůní snesu...
Trochu erotiky pro dnešní den ... :) :)
Stěžejní báseň do mé první sbírky ... Již brzy na pultech :) :)
Když slunce svítí, máš vlasy stříbrné.. tehdy tě čítávám, čítávám pohledem.. káva ti na stolku pomalu vychládá.. řekni mi, dědečku, jakýs byl zamlada..
Slunce mi z dlaní smutně steklo, jsem tvoje nebe - jsi mé peklo ...
O přežívání a ztrátě iluzí...
Když krása bolí...
O jaře, o lásce a o stáří...
O tom, jak moc někdy chceme druhému porozumět ...
O marnosti života a lásek ...
Tak zase bílé jsou louky i ulice a není co v básni by nebylo psáno, lampy dnes zažehly na světel tisíce, lesknou se ve sněhu jak naše ráno...
Už k tobě nechodím cestičkou ve sněhu, zahrady roztály jak hnědé oči, dávno se nesoužím pro lásku, pro něhu - kdykoliv mohu své rety v tvých smočit ...
Hvězdy se o mě nemusí bát, když kráčím noční ulicí. Pár vloček schovám si pod kabát a zbytek nechám v čepici...
Doutnají tiše na zápraží staré křivdy mrtvých lásek a nezmoudří ti, kdo neuvěří že život je jen plný masek