Výběr autora CoT

.

kráčíš černá obalená tmou
a sametově křičíš voláš o pomoc
ztrouchnivělé stromy se naklánějí a naslouchají tvé bolesti
někteří tě

.

Klára měla kdysi bobra a ten bobr byl vzdělaný tvor
studoval vysokou v Praze a vařil si polévky Knorr
jednoho dne se rozhodl vydat do sv

.

konec je začátek nového konce
můžeme jít dál a nezačínat pořád znovu

mraky prázdné suchý mráz
když kamení klesá ke dnu

...

"Ráno jsem umřel. Určitě jsem umřel, protože jsem se vzbudil, a vůbec jsem nežil"




probuzen v korunách stromů <

-

mělo by se taky mluvit o tom
co způsobuje nahotu
jsou to pokaždé duše
které vzešly z hlubin pralesa
ve kterém rostou vše

.

až poslední paprsky slunce vychladnou a nebe se stane
černou tmou

tak ti řeknu
že tvoje blond vlasy a modré oči
js

*

občas se zastavím a ohlédnu se
a vzpomínám jak jsem se ptal sám sebe jaké to bude
až vyrostu a co budu dělat kým budu a proč už budu šťast

-..

jsem kdysi prázdná nádoba přetékající
vším tím hnusem pokrytectvím přetvářkou
je toho už moc
každý chce tahat za svůj konec prova

.

dnes je tak čisté nebe že mi z toho kurva doopravdy jebe
ale hvězdy když se setmí zklidní moji vyčerpanou duši
a já vím že ta holka kter

.

asi jsem se už zbláznil
konečně
na větvích mrtvých stromů zrají jablka
jabloně pláčou smutkem po krásnějších časech
a neb

.

Jsem dort
Krájím se na malé kousky
Které s chutí sním
Jsem sen
Zdám se opuštěným ženám
Které pak s chutí sním

.

Klec je mým domovem
Zámek má mé minulé já
A předává si ho s tím budoucím

Modlil jsem se k Bohu aby mi dal ženu
Al

.

Rok už je za chvíli dávno fuč
A všechno je jen horší
Co byla předtím kráva je teď
Jen hamburger
Stromy které lemovaly cest

.

Nikomu už nikdy nevěř
Všichni mají dýku v ruce
Někdy dobře schovanou
Všichni umějí být milí
Když v tobě vidí cestu k svém

.

Sedím a kouřím dýmku
Dívám se z okna přeju si bouřku
Ale nic
Vůbec nic
Dny se vlečou pomalu jak líné prase po dvorku

S věnováním. Fakt.

Slunce si svítí jen tak všem
co se stejně vůbec neznají
A ty mi radíš kam se vydat když už dávno nevím
Kudy kam
Jsem rád

Svátek má...M

Všem vyhov a klaněj se
Posluhuj a hlavně nikdy neprojevuj svůj názor

Jsem muž bez hlavy

Ustupuj a nenech se vyhr

.

Když se prostor
Ve kterém tak dlouho žiješ
Smrskne na krabičku tři krát čtyři centimetry
Zjistíš
Že to jediné co ti zůstal

Kapučíno si dám rád ..neměli ti lišku přejet ..

Tvářila se tak opravdově
A že je skutečně skutečná
Ona
Ta moje jediná a jedinečná
Falešná zlá sobecká
Tak prázdná

Pro M a hlavně pro sebe

Mám pár slov které už potřebuju říct













<