Básně autora Hanuš
Nalezeno 247 záznamů. Zobrazuji 181-200.
Ztrácím hlavu, když zlátne slunce a padá déšť, v tu chvíli budeš to ty, kdo bude mě vést, vnímám souhru živlů a ten den má zvláštní jas, v kalužích rozkvetou lány květů nevšedních krás
Déšť,na zázrak se mnou věř, Déšť,v jednom rytmu je náš tep, Déšť, bere nám ze rtů dech
Věčným jarem půjdu rád, tam zlatý déšť se k zemi sklání, na harfu v ulicích lidem budu hrát, když vůně tvá, mě tak vábí.
Cítím, jak mě láska mění, jak ve mě dýchá ta svěží síla z pralesů, ta láska je jako rozvodněná řeka, a kouzlo má, jak letní vítr, co v polích prstem kreslí do klasů.
Proudí městem, brzy je uvidíš, s deštěm, mrazem, větrem, co ty o nich jenom víš? Jdou ulicí, zamilovaní,něžný smích zní, pro všechny lidi přející. Svět můj se otřásl v základech, jsem barevný motýl a ty rozvitý květ
Ať srdce mé bije jako zvon, a svěží vítr z hor mě žene dál, víš, tam kde se řeka do moří vlévá, tam kde se tančí a roste vinná réva, tam žít já věčně budu dál
Křehký sen labutím,100x jsem vyprávěl, možná o první vrásky své, já tajně malý strach měl, teď o jara do zimy, stále vedle sebe tě mám, na perutích lásky do výšek, s tebou rád odlétám.
Už vím, láska má tu moc a žal ten nezvaný host, ať zmizí z mých bran Už vím, kdo je v moji básni rým, co spálil všechen splín a do žil radost mi dal
V duši šrám, těch ran se dotýkám, s tebou vím, že s lehkostí žiju a nicotě unikám
Hřej mě víc, nocí planou tvé rudé rty, hřej mě víc, něžné jsou i divoké věty,když souhra těl, křídla rozepíná, i v aurách milenců, s tebou já budu žít, ten příběh bez konců, napořád.
Možná, že víc věřím, na nekonečno z proudu vteřin, máš mě dál ve své moci, žár slunce pod kůži se vrací
Jsem černou labutí, perutě rozpínám, a smečkou vlků, drápy zatínám, v bouři list, táhneš mě nahou krajinou, po deštích dál, vedeš mě rozkvetlou zahradou.
That moment in time, bare trees, leaves falling down, enchanted by the voice of a raven, I was sure, it spoke about the heaven.
Před náletem much, na svém rameni, zavírám oči, až dravými ústy, to pálivé známení, s rozkoší mi vypalí.
V dlani mám, ten krásný nový květ, sdílím s tebou motýlí svět, když teď usínáš v náručí mém, a motýli barevní dolétli až sem.
Život tvůj, ta rozečtená kniha, má víc než tisíc stran, volám stůj, když nocí zvoní hrana, tvé kroky rozpoznám
There is a wolf inside of my heart, When the full moon is shining, It could tear your dress apart, I can hear you sighing, Let me dive into your dreams, I want to blurr them into one, Then I will surrender in peace, I am not having fun
I can feel your love swirling in my veins, I can feel my blood flowing for your name, The reason is simple, The reason is you. You helped me to see my own blindness through
Oh Caroline, My Caroline, I´ve crossed the line, They say loving you is a crime. How could I know, You would touch my soul, When the first chance was so low, Oh, incredibly low
Proč mávnutím motýlích křídel,měsíc zmizel náhle zas, víš v tom tanci cítíl jsem, že žít, žít se dá snáz
