Básně autora Calypsó
Nalezeno 84 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Další pro můj milovaný Vsetín, tentokrát náladovka
A najednou je ze mě optimista!
Ležela jsem u něj v tichu, nevinná a beze hříchu, dusila se v jeho těle, můza vtrhla do postele ;)
Do trojice (Jurovi, Rebelce, Kubovi)
A tak to cítím, není to objektivní, ale co mi na tom sejde, když to takhle cítím?
Už žeru jakési prášky a takhle se cítím:
AH ah...probudila sem se a první co sem udělala, že sem se chopila propisky..
Dneska jsem dostala dobrou ránu teda...a v takových chvílích píšu.
Kolik že držím v prázdných rukách
Velmi intimní výpověď, kde je pravdou každý verš ( a proto doufám, že ji neuvidí žádní známí..moc by jim to řeklo). Je psána pro mého dobrého kamaráda Jirku.
Loučím se, mé město, můj Vsetíne!
Je to hodně intimní báseň, pro můj milovaný Vsetín, a je mi to tak líto, ale musím se rozloučit, už jsem se rozhodla. Kdo to mohl tušit, ještě v létě jsem si myslela, že to nedokážu, že zůstanu stále zajata v jeho chladných zdech. Ale nestalo se tak.
Taková slabší. Ale proč ji tu nedat. Třeba pochopíte, jak miluju všechno, co mám, že jsem tak šťastná, že když padá hvězda, tak nemám žádné přání.
No. Jsem zase tak psala, jak se mi chtělo. Takže sekvence mých rýmů jsou nezařaditelné:)Ale dobře se mi to recituje:)
Zas je to trochu zpěvnější. Prostě pravda no..Sem se odmilovala. (((...skoro úplně))
Jde o jedne problém, který mě momentálně tahá na dno..nějak se mi zrýmoval. Někdy bych to chtěla zhudebnit. Je to hodně nekvalitní, jako básnicky. Ale o to víc upřímnější.