Nalezeno 33 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Naši osobní strážcové jsou pedanti na svojí anonymitu. Prý i své stíny okolo sebe zametají. Pro jistotu!
Byl jsem s publikováním na pochybách. Ale nakonec jsem usoudil, že mám dluh se s předsedou spolku "Geist aus Teplitz" J. Drbotou, důstojně literárně rozloučit. Jistě z jeho génia by měl Jára Cimrman radost. Čest jeho památce!
Taková vzdálená fantazie o věcech budoucích. A nebo, třeba taky ne?
Každý k něčemu v životě vzhlíží. Ale tristním je pro starého člověka, nekonečně vzhlížet z postele do stropu. Jak pojednou pustá bílá stránka života, kde jen titulkem zbylo jediné slovo "Prázdnota."
Takové povídkové podletí a o české, vesnické nátuře.
Téma povídky poněkud nevděčné. Pro ženy trochu pobízení k škodolibosti (dobře mu tak) a pro muže ponížení jejich hrdosti. Ale neberte to tak vážně! Tak jen něco barev do šedých zimních dnů a trochu se pobavit.
Štěstí přichází za jitra a má rádo kakao
Vážení Modráskové, poletující zde na literárním palouku. Mnoho pohody v Novém roce* Ano, pohoda úplně postačí, protože je v ní obsaženo vše pro dobře prožitý život. K tomu ať Vám pomáhá úsměv, nezlomná víra i tato povídka.*
Už jste se někdy chtěli zastřelit? Tedy, nic moc. To mi věřte! A jen se nedělejte. Skoro každý v životě uvažoval, kdyby někdy, tak jakým způsobem? Já osobně bych kdysi volil smrt, hned po milostném aktu s O. Muttiovou. Byl jsem snílek, no.
Najít si v dnešní době partnera/ku, je stále složitějším. Ale kolem nás občas křepčí obtisky stínů, tak nejsme na to jen sami. Ale kdo by věčně naslouchal starostlivým a neúnavným radilům?
B. Hrabal a jeho pábitelský svět mně často bavil a fascinoval. Každé město a ves vždy měla i má své moudré blázny a podivínské postavičky. Zdejší prezentované povídce "žije" jedna obdobná - tragikomická. Ale i takový byl například, Hrabalův "Automat Svět"
Radi bychom partnersky zaslouženou a celoživotní pozornost i neutuchající projev lásky. Zatím co jsme pozbyli fantazii a zájem, být nadále jeden druhému přitažlivými. Vkradla se usedlost... a je tu inspirace jara.
Když už Pepina, ještě jednu vydrbala...
V oblibě jsou dnes zvířecí miláčkové. Vezměte si lupu! Při troše píle a představivosti, jistě toho mého udrbaného miláčka, mezi řádky povídky na monitoru uvidíte. (Z volného cyklu "Trapárny.")
Také si potrpíte na předsevzetí. Tak ano, ale také je konečně naplňujme! Zubatá koná a neslibuje.
Někdo má život k prožitku a někomu osud naloží na bedra kříž, jak k cestě na návrší Golgoty. Jsou lidé, kteří mají v paměti kořínky a z povzdálí jsou němými svědky jejich milníků života. Nuže, zaposlouchejme se...
Znáte ten zázrak, Sibirikum Barbatum Nanum? Že ne! Tak hlavně jej předem nezpochybňujte, neváhejte a nakupujte. Stoprocentně "totální" kvalita. (Část z volného cyklu "Trapárny.")
Cestou dívčí myslí. Míti vedle sebe charizmatický a sebevědomí vzor, který "se vždy vyzná" může být inspirující. Ale...
Jak povídku anoncovat? Nechám to na čtenářích. Posuďte sami!
Povídka není určena pro literární fast food. Je o pozoruhodném osudu člověka, usilovně plujícího proti proudu života.
Jo! Zkrátka na to mám. Ženský po mě šílí a Casanova se obrací závistí v hrobě. Umím snad všechno! Vrhám se teď na literaturu... zanedlouho převálcuju i Viewegha.