Povídky autora Denael
Nalezeno 17 záznamů. Zobrazuji 1-17.
…Ticho je a vždy bude cesta.
Děkuji. Z celého srdce Ti děkuji… Jsi ta nejlepší Múza, kterou by si jakýkoliv Umělec mohl přát… Přece jen jsme se dočkaly, té Pohádkové Říše, kterou jsme si vysnily. Zvláštní. Uvědomit si, že tady byla vlastně celou dobu s námi :-)
Příběhy. Příběhy, tolik příběhů. Všude kolem nás. Tančí tady na špičkách, lesknou se, třpytí se a padají. Dotýkají se hvězd...
"I belong to you..." (And you? You belong to me...?)
...Jde to a přece to nejde...
...welcome back, my dear Angel. (http://www.youtube.com/watch?v=1LOBek5beNk)
"I never, never expected that I'd underestimated my love for you"... Věnováno...
...slova křičí a derou se ven.
Potenciální první setkání? Možná...
"A tak mi teď nezbývá už nic jiného než čekat a modlit se. A ještě jednu věc bys měl vědět. Věřím Ti, tak ani nezkoušej jen tak zase odejít a zmizet. To Ti neprojde. Neprojde to ani jednomu z nás… "
A vše, co mělo být, bylo řečeno. Tichem.
Tiché vzkazy se vynořují a zase mizí.
I sny nám ukazují směr a cestu, jen se musíme naučit jim naslouchat. (asi poprvé jsem psala povídku na zadané téma...)
Tato povídka mne napadla v sobotu v noci, kdy jsem nemohla spát. Teprve dnes jsem ji dopsala a zamyslela se nad tím, proč jí píši za muže. Neznám odpověď...Jen doufám, že vám řekne alespoň část z toho, co sdělila mně samotné.
I lístky sedmikrásky jednou opadnou...
„I já jsem byl takový jako ti, co přicházejí a berou, aniž by prosili a děkovali,“ pomyslel si poutník.