Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Crrr.. Jste jedním z těch studentů, kteří odpočítavají vteřiny od pondělní osmé, do páteční čtrnácté hodiny? Přečtěte si tuhle úvahu. Byla psána do Mladé Fronty DNES, a z její mladické nerozvážnosti nebyla otisklá. Přesto stojí za to.
Povídka o svobodě, která může nabývat různých forem. Povídka o darech, které můžeme předat jeden druhému. Povídka o dvou velmi odlišných lidech kteří si nabídli velmi, velmi mnoho.. Povídka se umístila na druhém místě v soutěži p.Pivečky
NEvím, žádná anotace mě nenapadá
Další pro můj milovaný Vsetín, tentokrát náladovka
A najednou je ze mě optimista!
Ležela jsem u něj v tichu, nevinná a beze hříchu, dusila se v jeho těle, můza vtrhla do postele ;)
Do trojice (Jurovi, Rebelce, Kubovi)
A tak to cítím, není to objektivní, ale co mi na tom sejde, když to takhle cítím?
Už žeru jakési prášky a takhle se cítím:
AH ah...probudila sem se a první co sem udělala, že sem se chopila propisky..
Dneska jsem dostala dobrou ránu teda...a v takových chvílích píšu.
Kolik že držím v prázdných rukách
Velmi intimní výpověď, kde je pravdou každý verš ( a proto doufám, že ji neuvidí žádní známí..moc by jim to řeklo). Je psána pro mého dobrého kamaráda Jirku.
Loučím se, mé město, můj Vsetíne!
Je to hodně intimní báseň, pro můj milovaný Vsetín, a je mi to tak líto, ale musím se rozloučit, už jsem se rozhodla. Kdo to mohl tušit, ještě v létě jsem si myslela, že to nedokážu, že zůstanu stále zajata v jeho chladných zdech. Ale nestalo se tak.