Výběr autora Roser

Tu nastoupím do tramvaje, 
Co nevidím, oči!
V jedné z Tváří nejkrásnějších
Pod kapucí
Hledí na mne
Dlouze, přímo,
Krásně

Svátky radosti?

Přišly Vánoce
A třpyt a lesk jsou všude kolem
A vše krásné je ještě krásnější
Jen Tvé oči, milá babičko,
Tvé oči už jen smutek kon

Byl Anděl
bílý, čistý jako sníh.
Každý den na nebesích
snil o věcích
lidských. Byl Anděl
bílý, lehký jako prach.
Tou

Takové přání...

Chtěl bych se nechat před smrtí vyfotit,
těsně předtím,
než má duše tělo opustí,
aby mi ji někdo vzal,
tak, jak ji aparáty berou,

Jsi maličká
A chceš být větší
A maskuješ maskování
Maskovací sociální... ...Sítí Jsi maličká
A chceš být větší
A proto jíš

Mrzí mě bezmoc Je tak sžíravá...

Jsi tu sama
Ve kruhu lidí
Oni to vidí
A přesto jsou Úplně slepí... Jsi tu sama
Oči máš smutné
A ticho kolem
Je tmav

... Jitro je jiné a lepší než večer
Čiší z něj čistý čas
Zcela znovu
Vše začne zrána zas Jenže Jitřenka
Jež jemně příchod jitr

Pane Bože, proměň mě v ptáčka,
Ti nedělají chyby
Ti mohou kam chtějí
Bezstarostně v nebesích Pane Bože, proměň mě v ptáčka,
Aby

Já tu sám
A Ty tam sama S Tebou teplo večera
Se mnou zima rána...
...o svůj půvab ohlodána Ve filmu se střílí
A v řadě na oběd ř

Kde jsou ty časy,
kdy kvetly louky,
kdy slunce hořelo západním lesem? Pověz mi, má milá, pověz mi, kde jsem? Kde jsou ty časy,
kdy j

Metafora

Země má je nemocná,
nevím, kdo vinu nese,
že věž ze slonoviny
v základech se třese... ...již po 30 letech... Tak krátce ta věž kraj mů

únor bílý, pole sílí

Venku je krásně,  teplo a klid,  květinky vzrůstu drobného. V srdci mém vládne únor.   Slunce svit jasně po touze žít volá i do srdce do mého.

Co já vím o životě? Co já vím o lásce?

Venku je nula,
zima a mráz
a zítra sníh nám roztaje. Doma je teplo,
sucho a klid
a radost, která krásná je. V tom ale obava

Doplňuje jeden nádherný obraz, je jeho výpovědí. Snad se bude i tak líbit.

Je večer. Sedím sám v setmělém smutku sadu. /schoulený/ Nasycen nejsem, hlásí se hlasy hladu. /už týden bez změny/ Bojím se bát se. Poslouchám

(slzy na plátně)

Chci Ti příběh povídat, jak se Ti svět otočí,  když Tvé tajné jistoty jako světlo s nocí zmizí.   Chci Ti nyní říci, že  málo stačí radosti, ab

Je odpůldne,
chladno zas,
je pozdní srpen,
stesku čas... Teplo bylo,
Ty v něm skrytá,
jemná, milá,
nepřebitá. Pak

Svítí
Měsíc nad stromy
kdes asi sedm set
kiláků... ...ode mě... Já jsem
jen malá tečka
kdesi na obloze
a svítím... ..

Dnes večer nevyšel Měsíc...
Vyšel úplně jinde, nevím sám kde. Jen čekám, až vyjde i tady, u mě, až mi dá vědět, že stále září a že z novu přejde

Láska je zahrada květin.
Všechny cítím, všechny voní,
žádnou ale neutrhnu,
žádná slzu neuroní. Možná je to póza Vůně květin dráždí k