Povídky autora Saia
Nalezeno 60 záznamů. Zobrazuji 41-60.
A došlo na boj... aneb když vlkodlaka popadne až vražedný amok.. trocha akce v dnešním díle... :) doufám, že se bude líbit...
První ze tří částí.//...Báli se mě. Báli se Strážného lesa. Báli se Černé rokle Stínů. Vyslovit mé jméno, by pro ty hloupé vesničany bylo jako by se veřejně přihlásili k Satanovi… samozřejmě za předpokladu, že by ho znali...
Omlouvám se, že jsem tak dlouho nepsala, ale nebyl bohužel čas... doufám, že se vám pokračování bude líbit ;).//...Ani nevěděla proč, ale popadl ji až vražedný vztek. Zatracení lidi! Vrazi! Křičela v duchu. Začínala vidět rudě. chtěli jí zabít Darjena!
„Já se ani nehnu,“ zasyčela jsem. Byla jsem totiž odporovat všem a to naprosto všemu. A navíc tenhle mladík mi až nebezpečně svým rozkazovačným hlasem připomínal Eona. Odporovala jsem mu už jen z principu.//doufám, že se vám líbit
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Povídky z Temných nocí a večerů
1. Povídka : Utíkej! Napsala jsem takový soubor povídek... pokud se vám bude líbit, přidám další :)
...Pod jeho dotykem jsem se celá zachvěla. Doslova z něj, skrz jeho prsty, ke mně proudila mrazivá energie, až mi lehce zmodraly rty a já se začala třást zimou. Možná dokonce i strachem...
...Noha mi najednou nečekaně podjela na kluzkém kořeni, o kterém bych přísahala, že tam ještě předtím rozhodně nebyl. Jako by si ani ty stromy nepřály můj útěk... jako by mě i oni nenáviděly za mou zradu...//doufám, že se vám to bude libit ;)
Vždycky jsem byla jiná... ale mikdo to o mě nevěděl. Na to jsem se až přespříliš děsila Inkvizice a hranice. Ale jednou se na to přišlo. Odsoudili mě. A málem i upálili, nebýt JEHO... i když časem se ukázalo, že by byla lepší smrt, než život v Erebu...
...Ukryti v hustém houští, naskládaní vedle sebe, natahovaly krky, aby jim neunikla ani špetička, sekunda představení, které se odehrávalo před nimi. „Netlač se...!“ „Vlčí Bohové... to jsou tvary...,“ povzdychl si toužebně jeden z nich...
„Ahá...!“ Protáhla zlostně. „Hlavně žes mi důvěřoval natolik, že si se se mnou vyspal, co?!“ Ušklíbla se. „Šlo ti celou dobu vůbec o něco jinýho?! Lhal si mi o všem... i o tom, že mě miluješ!“ „Nevíš, co říkáš,“ zatnul ruce v pěst, jeho tvář potemněla.
Celou dobu mi lhal!Chtělo se jí nahlas křičet. zachovala ovšem chladnou hlavu a pouze si představila, jak na místě Darjenovi prokousává hrdlo... tak strašně ji podvedl...
Byl tu Thomas. Vždy tu byl, aby mě ochránil, ale tentokrát... se to ošklivě zvrtlo a já měla zemřít. Chtěla jsem zo před ním zatajit za každou cenu... tak moc jsem ho milovala...
Sotva vstoupili branou do města,začalo se dít něco podívného.Skupinka 6 mladíků se odlepila od jednoho z domů a začala je sledovat. Jednomu z nich se v ruce blýskla čepel stříbrné dýky...
Cestovat s ním bylo osvěžující. Konečně se nemusela přetvařovat a skrývat svoje vlčí já. Jedna věc ji ovšem tížila. V jeho společnosti měla takový... zvláštní pocit. A nevěděla, jestli to je dobře nebo ne...přeci jenom...byl to lugar
Stála před důležitou volbou. Zůstat, či odejít? A zvlášť s někým, kdo se ji jednou pokusil zabít a přiotrávil ji...a přesto se rozhodla. Vlastně... ani neměla na výběr - vlk v ní jí jasně ukázal správnou cestu...
...Rozpřáhla se, aby mu jednu rovnou vrazila. V tu chvíli ovšem chytil v letu její rozpřáhnutou pravačku a v mžiku jí zkroutil ruku za záda. Wyrfel sykla bolestí. „ Varoval jsem tě.“ Zašeptal jí tiše do ucha, až ji zamrazilo v zádech...
Byl večer...bledý měsíc v úplňku poskytoval jediné osvětlení tmavé cestě, po níž sebejistě kráčela drobná dívka. Kdesi v dálce zavyl vlk. Dívka se pouze pousmála, "no konečně.."zamumlala a v sytě žlutých očích se jí až rozverně zalesklo...
S příchodem těch cizinců se její život měl náhle a drasticky změnit, a těžko říct, jestli zrovna k lepšímu... a co bylo nejhorší...ona to nevěděla
"Nombre de Dios,"vykřikl lovec vyděšeně. "Vyšších mocnostích se nedovolávej - stejně ti nepomůžou,"ušklíbla se dívka a rozpustila si tmavě hnědé vlasy, v sytě žlutých očích se jí zelesklo. Chvíli na to lesní ticho protl lovcův výkřik.
(Povídky » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Ta louka pořád neztrácela své kouzlo, půvab. Najednou se za mnou ozvali kroky. Otočila jsem se. Stál tam on, v celé své kráse. On byl mou minulostí, co mě už po léta strašila...a teď si pro mě přišel...