Nalezeno 45 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Má cenu psát nějakou anotaci?
Psáno jen tak z rozmaru
Stalo se. Nejde to vrátit. A už mě to nemrzí. Už ne. Teď mě mrzí zase něco jinýho. Ale tenhle, dejme tomu, zákon, platí (aspoň pro mne) stále.
Taková oddychová. Ačkoli já krátké neumím, tahle se mi povedla :)
Kéž bych směla políbit ty tvý rajský rty!
Je to z jedné mé básničky. Miluji tuhle sloku :)
Takhle to dopadá, když si lidé myslí, že život je jedna velká pohádka.
Poslední a řekla bych, že nejhezčí díl :) (Už cítím pach sebechvály!)
Kmet je hloupý název.
Stručný popis mých lásek: 1. část - a dalších asi pět částí čekejte... protože koho baví číst ty dlouhé básně, že ano? ;)
Plastová krabice a železné drátky
Kdysi ... teď už ne!
Také tak milujete čokoládu? :P
Co jen taková tužka dokáže!
Mí plyšáci jsou, byli a budou mími nejlepšími a nejvěrnějšími kamarády.
Mezi námi vede zeď. Postavil ji tam NĚKDO, poněvadž mu asi vadilo, že se naše cesty kříží. A pokud mě nepustí přes sebe, zůstanu ve slepé uličce a ... natáhnu bačkory ...
Ne vždy to byla veselá holčička. Ale když se usmála, rozzářila celý svět. Vzpomínky ožívají.
Člověk je jako stroj. Pracuje, vůbec nevnímá, života stěží užívá. Hltá antidepresiva a neví, kde mu hlava stojí. A jak většinou skončí? Zničí sám sebe.