Výběr autora Klára Němcová

...

Můj domov, můj chrám, pln křivek i hran. Vystavěný  z krve mého otce, ze slz mojí matky. Budovaný časem, poctivě bez zkratky.   V každém z pok

...

ještě hřálo,
když ho našli,
znasilněné dnešní dobou
na břehu dospělosti
pobodané ostudou,
zbité zlobou 
s vláknem strac

...

vzpláli jsme rychle
vzpláli jsme bez rozmyslu
díky zapojení smyslů
poznali jsme podvědomě,
že já tu jsem pro tebe
a ty pro mě

...

  ve vzduchu cítím tvé ztracené touhy mezi slovy vepsané špičkou jazyka   prsty pokryté chtíčem vyprázdněným od očekávání maluješ přítomnost

...

byt cizincem  ve vlastním těle a svůj život  sledovat z dálky   do reality vracet se nesměle a nepamatovat si,  co bylo  dva dny zpátky   

...

zase  ji drží v šachu pocity strachu,    že přijde o to co  mezi nimi  ještě není propojení   deja vu když se už zase královna králi  vzd

...

Začalo to slovy s významem mezi řádky bez zkratky doufala jsem  v propojení nejen těl ale i duší   Začalo to slovy ale netrvalo dlouho než

...

prvně jsem tvé jméno do světa křičela přes bušení srdce prudce a s vášní tvé jméno  tak obyčejně zvláštní   pak jsem ho pronášela prosebně ač

...

srdce má dvě síně                   dvě komory   v každé z nich  některý z mých milovaných                                      rodina         

...

 prsty kloužou po stránkách 
lidských příběhů ztrácím se v nich
abych žít ten svůj
nemusela z pohnutých osudů
postavená ce

...

  vrtkavé srdce a město, kde je příliš mnoho známých tváří příliš mnoho historie   město, kde není místa bez vzpomínek, kde minulost  stále

...

  stydím se před svým pokojem před tím malým prostorem ze čtyř stěn, co byl již svědkem mnoha bezesných nocí mnoha výkřiků do polštáře útěků od

...

  V labyrintu smíšených pocitů rozhodla jsem se zvolit sebe místo lovení cizích snů sleduji hvězdnaté nebe a konečně si pokládám otázku kdo vlas

...

Moji muži,
mí drazí muži,
nesete si sebou kousky mne
každý z vás naučil mne mnoho
každý z vás ukázal mi jiný svět

Patř

...

V potemnělých očích hledám odraz tebe z těch nekonečných hlubin mě v zádech lehce zebe   Přesto chci vědět víc přesto chci jít hloub i kdybych

...

Ač tu jsem tak vlastně ne Slzy vyschlé, srdce z kamene Vyprázdněné emoce a ujištění, že tu jsem v prstu zapíchnutým  špendlíkem   Mezi lidmi

...

Ctíme nesplněná přání prchlých přeludů Stojíme před sebou Dvě těla bez studu   Na křižovatce života čekáme na červené a po očku sledujem, kdo

...

V dlani se rozpouští představa budoucnosti pomačkaná nerozhodností zproštěná cností V uších slyším  odpočet společného času a v dálce ozvěnu hla

...

Jsme od sebe daleko, dál než jsme kdy byli touhy jsme pohřbili pod vrstvou pohodlí   Jsme si blízcí  a přesto vzdálení,  když popisujem řádky 

...

I nedobytné území teplé víno zmůže když se vlažná konverzace mezi ženou a mužem poddá kouzlu okamžiku a žena v mžiku leží nahá